Článek
Šestidenní pracovní týden
Šest dní v týdnu se u nás pracovalo prakticky od nepaměti. Volná neděle plynula z křesťanské nauky a již v ranném středověku bylo zapovězeno vykonávat v tento den těžkou práci, pořádat trhy apod. Postupem času se určité dílčí prvky měnily, například zmíněné trhy byly vzaty na milost, obecně však byla neděle volným dnem. Tento stav trval velmi dlouho. K jeho zrušení došlo ve skutečnosti až na konci 60. let 20. století. Počátky změny bylo ale možné sledovat již od let padesátých.
Zákon 45/1956 Sb.
Mluvíme-li o šestidenním pracovním týdnu do roku 1956, máme na mysli týden, který má všech šest pracovních dní stejně dlouhých. I v sobotu se pracovalo osm pracovních hodin. Děti chodily standardně do školy a pouze neděle byla dnem volna.
Zákon 45/1956 Sb. ze dne 24. září 1956 zkrátil sobotní pracovní dobu na šest hodin. Uvedený zákon začal platit 1. října 1956 a jednalo se o první krok k pětidennímu pracovnímu týdnu. Následujících 10 let vše fungovalo v tomto režimu.
Další změnu přinesla vyhláška Státní plánovací komise číslo 62/1966 Sb. Tato vyhláška sice ponechávala šestidenní pracovní týden, dokonce zrušila šestihodinové pracovní soboty, ale zato zavedla každou čtvrtou sobotu volnou. Délka pracovního týdne se tak nezměnila, ale na místo toho, že lidé chodili o sobotách domů o něco dříve, měli nyní jednu sobotu volnou úplně celou. Tento stav trval jen velice krátce, konkrétně od srpna 1966 do prosince 1966. Od 1. ledna následujícího roku byla volná každá druhá sobota. Průměrný pracovní týden se tak zkrátil na 44 pracovních hodin.
Pětidenní pracovní týden
Hlavní změna přišla v roce 1968 s vyhláškou číslo 63/1968 Sb. Tato vyhláška začala platit 30. září 1968 a poprvé zavedla oficiální pětidenní pracovní týden s denní pracovní dobou zvýšenou na 8,5 hodiny s tím, že 30 minut denně je určeno na stravu. Tento stav platil až do 31. prosince 2000, kdy byla oficiální pracovní doba snížena na 8 hodin denně. A pracovní týden tak má i nyní 40 hodin.
Pracovní soboty
I po zavedení pětidenního pracovního týdne však sobotní práce zcela nezmizela. Vláda mohla vyhlásit tzv. pracovní sobotu, kdy lidé chodili do práce a děti od školy. Především zpočátku toho bylo ze strany vlády využíváno poměrně často. Důvodem mohla být snaha o zlepšení ekonomických výsledků nebo fakt, že byl v daném týdnu státní svátek připadající na všední den. Postupem času, především v průběhu 80. let, byly však pracovní soboty vyhlašovány spíše výjimečně. Úplně poslední pracovní sobotou u nás byl 11. březen 1989.
Důsledky a srovnání se zahraničím
Mohlo by se sice zdát, že práce v sobotu byla specialitou socialistického hospodářství, v tomto případě tomu tak ale není. Šestidenní pracovní týden byl zcela běžný i v západní Evropě, a naopak tam byl rušen často až v 70. letech. To je i příklad sousedního Rakouska. Zavedení pětidenního pracovního týdne mělo ještě jeden poměrně významný dopad. Díky tomu, že měl víkend dva dny, se začalo ve velkém rozmáhat chatařství a chalupářství. Najednou začal být velký zájem i o koupi nemovitostí k rekreačním účelům.