Článek
Anna, dcera Karla IV.
Anna se narodila v roce 1366 jako sedmé dítě císaře Karla IV. Její matkou byla Anna Pomořanská. Stejně jako kterýkoliv jiný panovník své doby, i Karel IV. se snažil budovat rozsáhlou dynastickou síť po celé Evropě. Již od jejího narození proto vybíral jejího budoucího manžela. Původně se mělo jednat o Albrechta z Wittelsbachu, to bylo Anně pět let. Tento plán ale nevydržel a Karel se rozhodl pro Fridricha Duryňského, potenciálního kurfiřta, a tedy volitele při volbě císaře.
Později ale Karla IV. a mnohé další politiky tehdejší doby napadlo, že by nebylo špatné provdat Annu za následníka anglického trůnu, pozdějšího krále Richarda II. U toho potom již zůstalo a v roce 1382, ve svých šestnácti letech, se skutečně stala manželkou o tři roky mladšího anglického krále Richarda II. Vlastní realizace sňatku ale probíhala v době vlády Václava IV. Ten přejal otcovu snahu o diplomacii skrze sňatky a Richarda II. chtěl sňatkem získat na svoji stranu při řešení největšího problému tehdejší Evropy: církevního rozkolu.
Šlo tedy o sňatek uzavřený na základě diplomacie, nikoli lásky, to ale bylo v této době naprosto běžné a nikdo by se nad tím nepozastavil. I přesto se domluvené manželství ukázalo být v budoucnu neobvykle pevné a skutečně citové. To je na svoji dobu naopak věc výjimečná.
Dobrá královna
Sňatek i spojenectví bylo samozřejmě potřeba dojednat a o to se postaralo poselstvo a pro celý nápad získalo i nadšení Richarda II., který rovnou poslal Václavovi IV. i nemalou finanční půjčku. Samotná Anna se potom tedy vydala na cestu, která však nebyla vůbec snadná. Nejde ani tak o to, že ve 14. století byl výlet do Londýna podstatně složitější než dnes. Problém představovala Francii, která byla s Angličany na kordy a Václava IV. stálo velké diplomatické úsilí zajistit, aby byl Anně a jejímu průvodu zajištěn volný průchod a bezpečné odplutí do Anglie.
Když Anna Česká dorazila na konci roku 1381 po dlouhé cestě do Londýna a setřásla ze sebe stres ze silné bouře, která její loď málem potopila, vznesla na svého budoucího manžela první prosbu týkající se propuštění některých politických vězňů. Richard jí vyhověl a od té doby se z Anny České stala Dobrá královna Anna, tedy Good Queen Anne of Bohemia.
Její laskavost a dobrota byla náležitě vylíčena i básních slavného Geoffrey Chaucera a oblibu tak měla zajištěnu. Neznamená to ale, že by se nepotýkala s problémy. I jí nakonec dostihly. Předně byl velký problém, že nebyla schopná dát Richardovi dítě. To bylo ve středověku vždy problematické a znamenalo to politické intriky na londýnském dvoře namířené právě proti ní.
Richard II. a Anna Česká, anglický královský pár.
Druhým problémem byla trochu paradoxně ona její dobrota, pro kterou byla milována. Richard byl k Anně velmi štědrý a ona byla štědrá ke členům dvora, kteří s ní přijeli z Čech. Někteří Angličané jim to začali závidět a problém byl na světě. Richard a Anna museli společně čelit pokusům o Richardovo sesazení (načas dokonce úspěšným), ale jejich vztah byl skutečně pevný a opravdový.
Na Čechy přitom Anna nezapomněla, udržovala písemný kontakt s bratrem Václavem IV. Údajně to byla právě ona, kdo povzbudil Johna Wiclefa k překladu Bible do angličtiny, čímž se spustil řetězec událostí, které zahrnovaly příchod dalších Wiclefových spisů do Čech, to, že se jimi inspiroval Jan Hus atd.
Sňatek uzavřeli Richard a Anna ve svých třinácti, resp. šestnácti letech. Anna Česká zemřela po dvanácti letech po Richardově boku během morové epidemie. Dodnes má ve Westminsteru náhrobek, který je dodnes navštěvovaný. Jsou i tací, kteří jí nazývali a nazývají „matkou Anglie“.
Pohřeb královny Anny.
