Článek
Václav IV. a jeho odkaz v české historii
Václavův bratr Zikmund je na tom sice co do popularity mezi Čechy ještě výrazně hůře, ale na rozdíl od Václava jej aspoň nikdo nepovažuje za neschopného. Pravda je ale taková, že jsme k oběma tak trochu nespravedliví.
Všichni synové slavných otců se potýkají s problémem, jak překročit jejich stín. A pokud je váš otec rovnou Karel IV., tedy typ člověka, který se rodí jednou za tisíc let, je to o to těžší. Václav IV. po otci nezdědil jeho státnickou velikost a dokonalé vlohy pro panování. Ty se propsaly spíše do Zikmunda. Přesto ale neschopný určitě nebyl.
Především zpočátku se Václav IV. snažil chovat tak, jak jej jeho otec učil. Václav toužil po tom být stejně dobrým vladařem jako jeho otec. Kromě toho, že k tomu měl horší předpoklady, se však i politická situace v Evropě a v Čechách vyvíjela dosti špatně a naplno se rozhořely požáry problémů doutnající již za Karla. Svým způsobem to měl Václav mnohem těžší než jeho otec.
Nelze ale zastírat, že Václav IV. v určité chvíli rezignoval, dnes bychom možná řekli vyhořel, a stále častěji se věnoval zálibám a zábavě namísto politiky. A v tento moment se dostáváme k jeho první manželce, české a římské královně Johaně Bavorské.
Johana Bavorská
Johana Bavorská byla coby Václavova manželka vybrána Karlem IV. již v dětství. Přímo v době svatby bylo Václavovi 9 let a Johaně 14 let. V tu dobu od nich samozřejmě nikdo nic speciálního nechtěl a nečekal. A přesto vše vypadalo velmi dobře. Václav se stal římským králem a Johana královnou. Nikdo jí také nemohl upřít snahu zapadnout do českého prostředí, naučila se česky a chovala se přesně tak, jak se od české a římské královny očekávalo.
S tím, jak roky ubíhaly, ale Václavovi přibývaly na čele vrásky z politických problémů a objevila se další potíž: Johana ne a ne otěhotnět. A to byl problém, především pak u krále. Královna měla koneckonců jeden jediný skutečně důležitý úkol: rodit královské děti, které se stávaly dědici a dalšími figurkami na politické šachovnici.
Jak už bylo řečeno, Václav IV. se postupně vzdaloval od všeho, co připomínalo politiku a obracel se jen k tomu, co jej bavilo. Jinými slovy, věnoval se alkoholu, lovu a ženám. Rozhodně ale ne své choti. Johana se v zoufalství uchýlila mimo hlavní pražské dění a odstěhovala se na hrad Písek.
Hrad Karlštejn, místo skonu Johany Bavorské
Záhadná smrt Johany Bavorské
O smrti Johany Bavorské toho mnoho nevíme, o to víc ale koluje legend. Pravda je taková, že zemřela poslední den roku 1386, když jí bylo asi 30 let. V ten den pobývala Johana na Karlštejně a večer se po nezbytné modlitbě odebrala ke spánku. Legenda mluví o tom, že v noci vstala s tím, že si potřebuje odskočit. Hned jak vstala z postele, nohou asi zavadila o loveckého psa ležícího u postele.
Zmatený a vystrašený pes vycvičený k tomu, aby nedával kořisti šanci, se na ní vrhnul a prokousl jí hrdlo. Koneckonců, lovečtí psi takhle občas na jedince skutečně reagovali. A ne jednou. Trochu změkčená varianta této teorie potom mluví o tom, že útok psa na Johanu je sice pravdivý, smrt královny ale způsobila až následná žloutenka. Další verzí je potom úmrtí Johany Bavorské na mor, který v kraji působil. Uvidíme, jestli další výzkum ukáže, která z těchto teorií je pravdivá.
