Fenomén filmových „Mayovek“: jak to bylo s jejich nákupem pro naše kina?

Jméno Karla Maye zná dnes prakticky každý i přes to, že doba jeho největší slávy již dávno pominula. Tento německý autor dobrodružných románů se stal doslovným fenoménem ve svém rodném Německu, ale v úplně stejné míře i v českých zemích. S Čechami je mimochodem spojena část jeho osobního života i literární tvorby. Na území dnešní České republiky, konkrétně v její západní části, se v určité fázi svého života často pohyboval a do oblasti Krušných hor umístil i několik svých románů a povídek.

Samotný Karel May ale není předmětem zájmu tohoto článku, byť by jistě bylo o čem psát: psychická porucha, několikeré zatčení a pobyt ve vězeních či z jeho pohledu šokující střet s realitou, který prožil ve chvíli, kdy se coby slavný autor ztotožňující se se svými hrdiny vydal poprvé do míst, o nichž napsal tolik románů… to vše by vydalo na samostatný text. Nás ale bude zajímat období, kdy byl May již několik desítek let po smrti.

První vlna zájmu o Mayovo dílo u nás přišla ještě za jeho života, kdy romány začalo vydávat pražské nakladatelství Josef R. Vilímek. Podruhé se prodral na čelo pomyslných knižních hitparád v období první republiky, kdy vydávání knih přešlo na nakladatelství Toužimský a Moravec. Třetí slavné období přišlo v šedesátých letech, kdy se i do našich kin dostaly filmy natočené na motivy jeho knih.

Je jistým paradoxem, že i přes obrovskou popularitu filmových Mayovek u nás nemohli naši diváci vidět ani zdaleka všechny filmy z této série. Pokud jste i vy prožívali dětství třeba v sedmdesátých nebo osmdesátých letech a náhodou jste se dozvěděli, že filmů je více, možná jste také cítili velkou frustraci. Proč tomu tak ale bylo?

První „novodobou filmovou Mayovkou“ (filmy na motivy románů Karla Maye vznikaly již ve dvacátých letech) byl Poklad na Stříbrném jezeře. Německou premiéru, po které následoval fenomenální úspěch, si odbyl 12. prosince 1962. Na jaře následujícího roku byla pro československá kina zakoupena práva na deset let a začalo se s výrobou dabingu, kopií pro kina apod. Premiéru si film odbyl 8. května 1964 v kině Alfa v Praze. I u nás si film připsal obrovský úspěch. Do konce roku 1970 jej vidělo 6.442.600 českých a 1.887.000 slovenských diváků.

Po takovém úspěchu bylo logické, že Ústřední půjčovna filmů zakoupí práva i na následující čtyři filmy: Vinnetou, Vinnetou: Rudý gentleman, Vinnetou: Poslední výstřel a Old Shatterhand. Poslední z nich – Poslední výstřel – měl u nás premiéru 21. dubna 1967. Ve stejný rok, konkrétně v prosinci, měl u nás premiéru ještě film Poklad Inků. Jde také o Mayovku, tentokrát se ale odehrává ve střední Americe a hlavní hrdina Dr. Sternau je odlišný, avšak opět v podání Lexe Barkera.

V polovině sedmdesátých let, kdy měla vypršet práva na šest uvedených filmů, se Československý státní film rozhodl je prodloužit a společně s tím koupit i práva na filmy Mezi supy, Poklad Aztéků, Pyramida boha Slunce, Žut, Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva. Návštěvnost těchto filmů již nedosahovala té z šedesátých let, co je ale důležitější: úsporná opatření způsobila, že filmy byly poměrně brzo staženy z distribuce. I když práva ně Československý státní film stále měl, nevyužíval je a filmy ležely ve skladu.

Lidé ale Mayovky chtěli a psali si o ně. Proto došlo v polovině osmdesátých let k prodloužení práv na Poklad na Stříbrném jezeře, Vinnetoua, Rudého gentlemana, Poslední výstřel a Poklad Inků. To je důvod, proč si generace tzv. Husákových dětí z dětství pamatuje právě tyto díly.

Další zlom přinesl až rok 1989 a sametová revoluce. Svobodný trh velmi rychle zajistil, že všechny Mayovky, včetně těch, na které v Československu nikdy nebyla práva, se dostaly na videokazety, případně byly nově nadabovány. Diváci si tak mohli užít skutečně kompletní dobrodružství hrdinů z díla Karla Maye.

V dnešní době jsou filmové Mayovky typickou letní televizní proprietou. Jejich popularita již samozřejmě nikdy nedosáhne té, jakou tyto filmy měly v minulosti. V paměti těch, kteří ony doby zažili, ale ještě nějaký ten čas zůstanou.

Zdroje informací: https://karlmay.cz/filmy/mayovky-v-ceskoslovenskych-kinech/

https://dvojka.rozhlas.cz/filmy-podle-karla-maye-nejvetsi-zaporak-mayovek-se-narodil-v-praze-8887773