Článek
Historie Halloweenu
V našich končinách někdy panuje představa, že Halloween je jen znásilněnou verzí našich Dušiček. Realita je však trochu jiná. Abychom správně pochopili vzájemný vztah těchto dvou svátků, je třeba vydat se hluboko do minulosti.
Noc z 31. října na 1.listopadu byla za zvláštní považována již starými Kelty. Ti v těchto dnech pořádali slavnosti jejichž tématem bylo loučení s létem. Mimo to však také věřili, že v tuto noc mizí hranice mezi světem mrtvých a živých. Mysleli si, že mrtví se vracejí do našeho světa, protože hledají pomoc při překročení hranice, jež oba světy odděluje. A aby mrtvým jejich cestu skutečně usnadnili, rozsvěcovali lucerny vyrobené z vydlabané řepy (dýně se tenkrát bohužel nepěstovaly…)
Že vám to něco připomíná? A to ještě není všechno. Keltové předpokládali, že ne všichni vracející se mrtví budou přátelští. Ty zlé chtěli odstrašit tak, že se převlékali do masek. Podle tohoto popisu by se zdálo, že si Keltové zkrátka užívali tradiční halloweenské zábavy…
Halloween
Od Halloweenu ke Svátku všech svatých
Křesťanství, které v Evropě v dalších stoletích nahradilo náboženství starých Keltů, řadu jejich svátků ochotně převzalo, respektive si je upravilo. Vánoce či Velikonoce budiž dostatečně křiklavým příkladem. Není proto příliš překvapivé, že stejně dopadl i popsaný keltský svátek na přelomu října a listopadu, který se nazýval Samhain. Ale popořadě…
V sedmém století zavedla církev tzv. Svátek všech svatých a jeho datum určila na prvního listopadu. Tento svátek najdeme v křesťanském kalendáři dodnes a řada lidí si jej dokonce občas plete s Dušičkami. Svátek všech svatých však oslavuje skutečně jen světce a mučedníky. Pro nás je důležité, že v angličtině se noc před tímto svátkem nazývá All Hallows´ Eve, zkráceně… Halloween, jak jinak. Stále však ještě nejsme u Dušiček.
Konečně Dušičky
V roce 998 rozhodl opat francouzského kláštera v Cluny, že druhého listopadu bude slaven Svátek všech zesnulých. Jednalo se vlastně o rozšíření Svátku všech svatých, a také o oficiální pokřesťanštění tradic z doby starých Keltů, která byla v lidech stále silně zakořeněna. Vzpomínalo se především na ty, kteří ještě trávili čas v očistci.
Není přitom bez zajímavosti, že svátky spojené se vzpomínkami na zesnulé slavili na přelomu října a listopadu nejen Keltové, ale také Slované. Také jihoamerické civilizace Mayů a Aztéků měly svátky spojené s mrtvými. V Mexiku se mimochodem právě proto slaví třídenní svátek nazvaný Den mrtvých připadající na období od 31. října do 2. listopadu. V jejich případě se však logicky neodvozuje od Keltů, ale od zmíněných Mayů a Aztéků.
Halloween není levobočkem Dušiček
Nyní jsme si tedy ujasnili vztah vzájemný mezi třemi svátky slavenými i u nás ve dnech 31. října až 2. listopadu. Rozhodně z toho nevyplývá to, že by snad Dušičky byly prvotním svátkem, od nějž se Halloween odvozuje. Vzhledem k tomu, že právě on jak datem, tak tradicemi přímo navazuje na keltský Samhain, má ve skutečnosti větší nárok na „titul původního svátku“.
Halloween nebo Dušičky?
Především věřící však asi tuto interpretaci nepřijmou a budou argumentovat, že Dušičky jsou pevně spojené s křesťanstvím. Podle nich podstatu tohoto svátku nelze od křesťanské víry oddělit, a proto o Dušičkách nelze mluvit jako o variantě Halloweenu nebo o tom, že jsou si rovnocenné. Upozorní pravděpodobně také na to, že dušičkové tradice se v ničem nepodobají těm halloweenským. Ani v tomto případě to však není tak jednoduché. V dnešní době jsou Dušičky skutečně spojené v zásadě „jen“ s návštěvou hřbitova a vzpomínáním na zesnulé. V minulosti to ale bylo jinak.
Naši předkové svátek pojímali trochu šířeji. Peklo se speciální dušičkové pečivo, např. ve tvaru kříže, ale také se v některých oblastech (jmenovitě např. v Podkrkonoší) konaly průvody a reje masek. A opět jsme tak Halloweenu blížeji, než by si mnozí pomysleli.
Závěrem
Co z toho všeho plyne? Že není úplně správné házet Halloween do jednoho pytle se Santa Clausem nebo Valentýnem. V tomto případě je jeho propojení s našimi aktuálními tradicemi přece jen o dost silnější.
