Článek
Předvánoční katastrofa
Bylo krátce před Vánoci v roce 1950, konkrétně 21. prosince, když před půl pátou odpoledne vyrazil autobus z obce Podivín na Břeclavsku, aby odvezl cestující do Velkých Bílovic. Autobus byl zcela plný, lidé dokonce stáli, předvánoční čas totiž znamenal, že řada lidí vyrazila na nákupy nebo návštěvy příbuzných a známých. Nikdo z asi devadesáti cestujících ale nemohl tušit, že autobus do cíle nedojede.
Autobus vyrazil a zastavil před železničním přejezdem v Podivíně, neboť jeho závory byly staženy. Z druhé strany potom stálo nákladní auto. Přes přejezd přejel nákladní vlak a také osobní vlak č. 708 a ani jednoho z řidičů nenapadlo, že je na zvedání závor něco špatného. Vlaky projely, závory jdou nahoru a je možné najet na přejezd. Anebo ne?
Závorář Eduard Šukelt, který měl onoho osudného dne službu, po projetí nákladního vlaku závory opět zvedl, aniž by si uvědomil, že v opačném směru míří k přejezdu další vlak. Šlo o rychlík č. 25 na lince Bratislava – Brno. To ale řidiči obou vozů nemohli tušit. Tato osudová chyba jinak velmi zkušeného pracovníka dráhy způsobila dodnes nejhorší nehodu, která se na našem území na přejezdu stala.
Protože dvě velká vozidla by se na přejezd vedle sebe vešla jen s obtížemi, autobus dal přednost nákladnímu autu. To projelo a autobus najel do prostoru přejezdu. V tu chvíli ale na přejezd dorazil také rozjetý rychlík.
Vlak vrazil v plné rychlosti do přední části autobusu, jehož trosky poté tlačil před sebou ještě několik desítek metrů, než sama lokomotiva vykolejila. Následky této srážky byly naprosto děsivé. Několik málo lidí v autobuse mělo štěstí v neštěstí a náraz je vymrštil ven z autobusu, což jim často zachránilo život, byť i oni byli mnohdy těžce zranění. To, co udělal vlak s těly lidí přímo v místě nárazu, je jen těžko představitelné.
Následky nehody
Celkem zemřelo 33 cestujících v autobuse a také topič vlaku. Dalších 56 lidí bylo zraněno, mnozí z nich těžce. Zraněné převáželi sanitky i lidé soukromými auty do malé nemocnice ve Valticích. Okamžitě se začala vyrábět improvizovaná lůžka pro raněné a desítky místních obyvatel hned darovalo krev. Další byli k ruce zdravotníkům, kterých bylo samozřejmě málo, neboť na takovou událost nemohla být tak malá nemocnice připravena.
Pohřeb obětí, které v naprosté většině případů pocházely z Podivína, se konal na Štědrý den za účasti předsedy vlády Zdeňka Fierlingera, pražského primátora Václava Vacka a několika dalšími ministry. Závorář Šukelt byl následně odsouzen k pěti letům vězení, kde ale po třech letech zemřel.
Dnes připomíná místo neštěstí nový památník.
