Článek
Letiště Praha – Kbely
O stavbě letiště na planině mezi tehdejšími vesnicemi Kbely a Letňany bylo rozhodnuto již v prvních týdnech existence Československa. Budováno bylo především jako vojenské letiště a Kbely byly vybrány proto, že krajina v tomto prostoru byla jen minimálně zvlněná, půda zde byla kvalitní, a navíc to odsud nebylo daleko do centra Prahy.
Postaveno bylo několik provozních hangárů a již v prosinci se zde létalo. Zajímavostí je, že ve Kbelích stále stojí hangáry z roku 1920, v nichž jsou dnes expozice leteckého muzea. Právě od roku 1920 se vojenské letectvo začalo o letiště dělit s civilním provozem. První světová válka značně urychlila vývoj letectví, a to si nyní nacházelo cestu i do civilního sektoru.
Od 27. července 1920 byla v provozu první letecká linka, jednalo se o linku Praha – Paríž, kterou provozovala francouzsko-rumunská společnost Societé Franco-Roumanie de Navigation Aérienne. V srpnu následovala linka Praha-Varšava a poté se přidala Vídeň s pokračováním linky do Cařihradu, dnešního Istanbulu. První československý let s pasažérem odstartoval ze Kbel 20. října 1925 na trase Praha – Bratislava. Letadlem byl dvouplošník Aero 14 Brandenburg pro jednoho pilota a jednoho cestujícího. Známe i jejich jména. Pilotem byl Karel Brabenec a cestujícím novinář Václav Konig.
S tím, jak se letecká doprava začala rozvíjet, přicházelo i poznání toho, že bude třeba vybudovat v Praze letiště nové, které již bude odpovídat nárokům na zvětšující se objem přepravy i na komfort cestujících. Návrh byl schválen v roce 1929 s cenovkou 110 milionů korun a vybrána byla rovinatá pláň nazývaná Dlouhá míle.
Letiště Praha Ruzyně
Od rozhodnutí o stavbě nového letiště k jejímu zahájení uběhly tři roky. Architektonický návrh zpracoval Adolf Beneš a od začátku sbíral kladná hodnocení a ocenění. V roce 1929 však vypukla světová hospodářská krize, která začátkem 30. let naplno zasáhla i tehdejší Československo. Vláda využila projekt takovéto velikosti k tomu, aby alespoň částečně snížila nezaměstnanost. Kvůli tomu byla například na minimum omezena mechanizace při stavbě.
Letadlo DC-3 na ploše letiště Praha v roce 1939
Stavba byla oficiálně ukončena 1. března 1937. Mohlo se tedy čekat na první letadlo. To přistálo dne 5. dubna 1937 v 9:00 hodin ráno. konkrétně šlo o letoun na lince Piešťany-Zlín-Brno-Praha, typově potom o letadlo Douglas DC-2. V 10:00 hodin potom přiletěl první mezinárodní spoj z Vídně, který dále pokračoval do Berlína.
Z let 1937 a 1938 pocházejí i známé filmové záběry dokumentující provoz na letišti, které z dnešního pohledu vypadají velmi idylicky a ukazují první republiku v tom nejlepším světle. Nad Evropou se ale začala stahovat mračna. Po definitivním obsazení Československa Německem 15. března 1939 převzalo pražské letiště německé vojenské letectvo.
V době druhé světové války byla Ruzyně využívána jako vojenské letiště a z civilních linek fungovala jedna jediná. Letouny Junkers Ju-52 společnosti Lufthansa zde přistávaly na lince Berlín-Praha-Vídeň. V květnu 1945 se podařilo pražské letiště získat zpět bez vážnějšího poškození. Brzy na něm potom proto mohli přistát i českoslovenští letci vracející se z války domů. Za nedlouho byl obnoven i civilní provoz.
Další rozvoj letiště přerušil rok 1948 a izolace Československa od západního světa. Po smrti Stalina se s nástupem Nikity Chruščova situace alespoň trochu zlepšovat a leteckých linek opět přibývalo. Tento fakt a další rozvoj letecké techniky znamenal, že letiště, které je dnes označováno jako Terminál 3 sloužící k soukromým či vládním letům, bude muset být nahrazeno letištěm novým.
Nová Ruzyně
Nové pražské letiště tentokrát nevyrostlo v úplně nové lokalitě, ale hned vedle toho starého, se kterým bylo a je propojeno. Stavba trvala od roku 1960 do roku 1968 a její součástí byla i nová vzletová a přistávací dráha. Bohužel, stejně jako byla stará Ruzyně brzy po otevření obsazena německou armádou, byla nová Ruzyně využita hned z počátku další okupační armádou, tentokrát sovětskou.
V době tzv. normalizace stojí za zmínku např. přílet největšího letounu Mrija (v roce 2022 zničeného v prvních hodinách ruské agrese proti Ukrajině) se sovětským raketoplánem Buran.
Po roce 1989 začali být realizovány plány na další rozšíření letiště. Jeho nejvýznamnějším krokem byla stavba nového terminálu, dnešního terminálu 2, která byla dokončena v roce 2006. I v následujících letech se letiště měnilo a rozšiřovalo, nejviditelnějšími změnami byly stavby dalších nástupních mostů.
V současné době je na ploše rušno
Letiště Václava Havla, jak zní současný oficiální název, odbavilo v roce 2019 17,8 milionů pasažérů. Jeho rozvoj, stejně jako rozvoj prakticky všech letišť na světě, poté zbrzdila globální pandemie. V roce 2023 již ale počet odbavených cestujících dosáhl téměř 14 milionů a lze očekávat, že letiště již brzy začne opět překonávat vlastní rekordy.
I dnes je v plném proudu plánování dalšího rozvoje letiště. V první řadě by měla být vybudována další vzletová a přistávací dráha, další významnou změnou bude vybudování železničního spojení letiště s centrem Prahy a v plánu je také další navyšování kapacity odbavovacích terminálů.
Zdroje informací: https://www.prg.aero/historie-letiste-vaclava-havla-praha
