Článek
Kde hledat Budeč?
Typická krajina středních Čech kousek od Kladna v sobě ukrývá nenápadný kopec tyčící se nad obcí Kováry. Právě na něm se nachází národní kulturní památka Budeč. Co konkrétně tam najdeme? Jedná se o místo obestřené tajemstvím, které hraje klíčovou roli v samotných počátcích české státnosti a vzdělanosti. Budeč fascinuje historiky, archeology i záhadology.
Škola druidů na Budči?
Existuje poměrně pevně zakořeněná představa jakési organizované druidské školy právě na Budči. V době před příchodem prvních Slovanů, a dokonce i Germánů naše území sice Keltové obývali, existence jakési druidské školy je ale pouhým romantickým mýtem. Neexistují žádné písemné ani archeologické prameny, které by něco takového naznačovaly. Koneckonců, druidské učení bylo tajné a předávalo se výhradně ústně, takže o něm víme obecně jen velmi málo. Tvrdit ale něco o škole druidů na konkrétním místě, je poněkud absurdní. Nezmiňujeme to ale náhodou. Tyto pověsti totiž svědčí o tom, že Budeč skutečně měla už v minulosti pověst místa opředeného legendami.
Teď zase trochu faktů. Archeologický průzkum potvrdil, že lidé žili na tomto místě již v pravěku. Našli se zde stopy osídlení z doby bronzové i z období tzv. knovízské kultury. A pokud jde o Kelty, ti zde také zanechali stopy. Jde ale jen o pár keramických střepů. Budeč v té době zdaleka nedosahovala významu nedalekých skutečných keltských oppid, jako byly například Stradonice u Berouna.
Zbytky kostela Narození Panny Marie na Budči.
Kam chodil do školy svatý Václav?
Pověst o keltské škole má zajímavé pokračování. Nejen, že se tvrdilo a tvrdí, že Budeč byla rituálním a vzdělanostním centrem Keltů, na tuto tradici měli později navázat křesťanští vzdělanci. A do školy sem chodil dokonce sám svatý Václav! A nutno podotknout, že toto tvrzení už stojí na pevnějších základech.
Na přelomu 9. a 10. století se z Budče stal jeden z opěrných bodů rodícího se přemyslovského státu. A proto podle staroslověnských a latinských legend poslal kníže Vratislav svého syna Václava právě na Budeč, aby zde studoval. Václav se měl na Budči učit pod vedením kněze jménem Učen (latinsky Ucenus). Konkrétně šlo o čtení a psaní latinsky, případně i staroslověnsky. Netušíme ale, zda šlo o soukromé studium, nebo zda se zde nacházela nějaká instituce, kterou by bylo možné považovat za alespoň vzdáleně podobnou školám dnešního typu. Ať tak či onak, Budeč se stala nejstarším doloženým centrem gramotnosti a vzdělávání na našem území.
Největší rozkvět a zánik
V 10. století zažívala Budeč svůj největší rozkvět. Budeč nesloužila jen jako duchovní centrum, ale jako mocná pevnost chránící přemyslovské území a kontrolující důležité obchodní stezky. Úpadek Budče začal v průběhu 11. a 12. století. S tím, jak se moc přesouvala do Prahy ztratila Budeč svůj strategický význam, a to jak z vojenského, tak z politického hlediska.
Její historie byla ovšem pro formování českého státu zásadní. A nejen to, dodnes zde stojí rotunda sv. Petra a Pavla. Ta je často označována za nejstarší dosud fungující stavbu na celém území České republiky. Pochází z roku 895. Jen se nenechte zmást, věž byla přistavěna až ve 12. století.
