Článek
Od Barranda k hitu moderní vědy
Geologové a paleontologové si většinou neužívají status hvězd a veřejně známých osobností. Když se ale řekne francouzský geolog a paleontolog působící v 19. století v Praze, zaváhá jen málokdo. Joachim Barrande se do historie vědy zapsal opravdu tučným písmem. Nemluvě o Barrandovském mostě, ale to je samozřejmě jiný příběh.
Zpátky do 19. století. Barrande a kopáči, kteří pro něj pracovali, se jednoho dne vydali do okolí Loděnice u Berounky. Nalezli mimo jiné i fosilii pravěké rostliny. Barrande si jí v pracovně prohlédl, udělal si k ní několik poznámek, označil ji jako řasu a potom jí odložil. Věnoval se jiným nálezům a pravděpodobně se k ní už nikdy nevrátil.
Spolu s dalšími nálezy slavného vědce se po jeho smrti dostala zkamenělina do vlastnictví Národního muzea. Tam v bedně ležela dalších 150 let. Když se pak v roce 2011 archiv muzea stěhoval kvůli nadcházející rekonstrukci muzea, pracovníci procházely staré nálezy. Jeden z paleontologů správně usoudil, že se nejedná o řasu, jak si myslel Barrande, ale o suchozemskou rostlinu.
Cooksonia barrandei: nejstarší známá suchozemská rostlina na světě pochází od Berounky.
Cooksonia barrandei se představuje
Bližší výzkum, jehož součástí byl i podrobný průzkum míst, kde Barrande nález učinil, ukázal fascinující věc. Jedná se skutečně o suchozemskou cévnatou rostlinu schopnou produkovat kyslík. Fascinující je ale její stáří. Tato rostlina žila před 432 miliony let. To z ní činí nejstarší suchozemskou rostlinu světa, alespoň tedy takovou, která se jako fosilie zachovala prakticky celá.
Stonek rostliny má 6 centimetrů, zatímco další nálezy z této doby jsou skutečně mikroskopické a je těžké přesně posoudit, o co vlastně jde. Proto je možné považovat Cooksonia barrandei za naprostý unikát a titulovat jí nejstarší suchozemská rostlina světa.
Zajímavé je podívat se i na to, v jakém prostředí vlastně žila. Území, které je dnes Českou republikou, se před 432 miliony let nacházelo nedaleko rovníku, v zásadě v podobném prostoru jako dnes Madagaskar. Většina území tvořila dno oceánu, byly zde ale i ostrovy vystupující z moře. A na jednom z takových ostrovů rostlina rostla. Rozmnožovala se s pomocí výtrusnic, které právě dokazují to, že jde o rostlinu suchozemskou.
Rekonstrukce Národního muzea tak pomohla objevil světový unikát, a ještě jednou nechat vyniknout legendárnímu Joachimu Barrandovi. Česko pak může být na Barranda i rostlinu právem hrdé.
