Článek
Případ Jan Polák
V polovině 18. století už Evropa překonala těžké období dekád následujících po třicetileté válce. Mimo jiné se začalo prosazovat osvícenství, tedy myšlenkový proud stojící v opozici k bigotní barokní religiozitě. To se nevyhnutelně dotklo i přístupu společnosti k čarodějnictví. Neznamená to ale, že by snad tato představa vymizela z hlav lidí zcela.
V roce 1756 byl ve vsi Jistebnice, která leží nedaleko Milevska, obviněn z čarodějnictví jistý Jan Polák. Šlo o obyčejného pasáčka, kterého místní lidé obvinili z obcování s ďáblem a z toho, že s jeho pomocí nakazil místní dobytek. Dnes již asi nezjistíme, co za obviněním stálo, zda nějaká veterinární epidemie nebo osobní pomsta. Důležité je, že Jan Polák se k čarodějnictví a obcování s ďáblem přiznal.
Přiznání Jana Poláka však vyšlo z mučírny. V roce 1756 bylo mučení stále legální možností, jak při vyšetřování získat „důkazy“ o vině obžalovaného. To byl i případ Jana Poláka a jeho přiznání na mučidlech soudu stačilo. Absence ďáblových znamének a dalších „důkazů“ i důkazů nehrála roli. Rozsudek zněl jasně: trest smrti.
Marie Terezie zasahuje
Trest smrti nebyl maličkost ani v polovině 18. století. Rozsudek Jana Poláka dostala na svůj stůl k potvrzení samotná císařovna Marie Terezie. Ta byla poměrně osvícenou ženou a při pohledu na rozsudek se doslova zhrozila. Čarodějnictví již správně chápala jako pověru a blud. Jana Poláka proto okamžitě osvobodila a církevním představitelům zle vyčinila za to, že se svojí činností nesnaží z velké části stále negramotné obyvatelstvo osvobodit právě od takových pověr, a naopak je leckdy podporuje.
Císařovna Marie Terezie přispěla ke konci čarodějnických procesů
I případ Jana Poláka nepochybně utvrdil Marii Terezii v potřebě přepracovat a zmodernizovat trestní řád. Vznikl proto zákoník zvaný Nemesis Theresiana, později známý jako Constitutio Criminalis Theresiana. Marie Terezie byla ale pragmatickou ženou a věděla, že příliš dramatické změny mohou způsobit problémy a zvednout odpor jistých kruhů. Její nový zákoník tak byl sice krokem vpřed, ale šlo spíše o evoluci, nikoliv revoluci.
Bez ohledu na to ale její zásah ve prospěch Jana Poláka znamenal mimo jiné i to, že poté se u nás již nikdy žádný případ čarodějnictví neobjevil.
Constitutio Criminalis Theresiana
Zákoník Constitutio Criminalis Theresiana vyšel v roce 1768 a jak bylo řečeno, nejednalo se o skutečnou revoluci. Mučení zákoník nezrušil, pouze zpřísnil pravidla pro jeho použití. Mučící procedura mohla podle nových pravidel trvat jen jednu hodinu, přičemž každému ze stupňů tortury bylo věnováno patnáct minut.
Tato pravidla ale platila jen dvacet let a v roce 1776 Marie Terezie poslala torturu definitivně do propadliště dějin. Císařovnu si dnes pamatujeme jako vládkyni, která „zavedla povinnou školní docházku“ (to je mimochodem hodně nepřesné). Její zákoník a zásah proti čarodějnickým procesům byly stejně významné.
