Článek
Kdo byl Jan Buchal?
Zařazení případu Jana Buchala do procesu s Miladou Horákovou bylo ze strany komunistického režimu čistě účelové. Buchal se s Horákovou ve skutečnosti vůbec neznal a byl z „úplně jiného těsta“. Jeho osobnost byla poněkud komplikovaná a potřeboval spíše odbornou pomoc. Ale popořádku.
Jan Buchal se narodil v roce 1913 v Litavě u Tišnova. Vyučil se automechanikem a od roku 1938 sloužil u četnictva jako řidič. V této pozici jej zastihlo i zrušení četnictva a jeho přesun pod nově zřízený Sbor národní bezpečnosti. U něj sloužil do roku 1947. Od roku 1946 byl členem národně socialistické strany, takže zájem o politiku a veřejné dění mu rozhodně nechyběl. Problém byl jinde.
Samozvaný revolucionář v protikomunistickém odboji
Po únoru 1948 začal Jan Buchal otevřeně bojovat proti režimu. Slovo otevřeně není použito náhodou. A v tom byl právě ten problém. Jan Buchal se skutečně znal s představiteli odboje i zbývající opozice. Počínal si ale s až absurdní naivitou. Dalo by se říct, že o boji proti komunistům a o převratu, který údajně organizoval, vyprávěl každému, koho potkal.
Skuteční odbojáři a odpůrci režimu byli z Buchala doslova vyděšeni a buď jej považovali za provokatéra nebo minimálně chápali, že s tímto přístupem směřuje rovnou do chřtánu Státní bezpečnosti.
Buchal sám sebe tituloval jako „Revolucionáře“ a „vrchního velitele Sokolské revoluční rady“. O tom, že jej nebylo možné brát vážně, svědčí dopis, který poslal do Londýna Petru Zenklovi. V něm popisuje, jak naplánoval státní převrat. Uváděl, že je schopen jej zorganizovat okamžitě a potřebuje jen to, aby exil zařídil u amerického letectva transport československých vojáků přítomných v Británii na letiště v Ostravě. O tom, co se bude dít za hranicemi ostravské čtvrti Hrabůvka poté, co americká letadla přistanou, už jaksi neuvažoval. Za to ale Buchal naplánoval přesné znění kódované výzvy k zahájení převratu v zahraničním rozhlasovém vysílání do Československa.
Jan Buchal po zatčení Státní bezpečností v roce 1949.
Zvláštní byly i některé Buchalovy výroky. Na jednu stranu se odvolával na Masaryka a Beneše, na tu druhou k nim jako velkého myslitele přiřazoval i Lenina. Často byl také antisemitský a KSČ označoval za „placené lokaje mezinárodního židovstva“. Také hlásal, že „Vláda porušuje mezinárodní dohody dodávkami zbraní pro válku v Palestině.“
O tom, jak by měl vypadat československý režim poté, co dojde k odstranění komunistů, dost možná vůbec neuvažoval. Na jeho obranu nutno podotknout, že se stejnou naivitou jsou pokusy o svržení zločinných režimů organizovány i dnes, v mnohem větším měřítku a aktéry úplně jiného kalibru. Ale zpět k tématu.
Není cílem textu Jana Buchala jakkoliv dehonestovat, byl nejspíš vedený opravdu upřímnou snahou bojovat s nastupující totalitou. I samotné úvahy o tom ale ve skutečnosti dalece přesahovaly jeho intelektuální možnosti. Mimochodem, stejně jako měl přesně vymyšlené znění rozhlasového vysílání, měl už připravený i projev k národu:
„Volá Ostrava, volá Masarykovo Československo, volá vrchní velitel sokolské revoluce, dělník, básník, štábní strážmistr ve výslužbě Jan Buchal…“
Pro režim proto nepředstavoval žádné reálné nebezpečí a pokud by byl někdo takový odhalen, jak plánuje převrat v České republice, skončil by pravděpodobně v psychiatrické léčebně.
Komunisté ale přesně někoho takového potřebovali. Státní bezpečnost jej nějaký čas sledovala a poté zatkla. I když samotná StB ve svých hlášením píše, že „objekt má zvýšenou fantazii“, domovní prohlídka jí poskytla obrovské množství cenného materiálu. Buchalovy poznámky, rozpracovaný systém stanného práva po převratu a další písemnosti potom posloužily k demonstraci toho, jak protistátní živly v čele s Miladou Horákovou plánovaly krvavý puč. Co na tom, že Milada Horáková o Buchalovi nikdy předtím neslyšela…
Jan Buchal byl popraven 27. června 1950.
