Článek
Jeskyně Výpustek
Jeskynní systém Výpustek najdeme asi 10 km severovýchodně od Brna u obce Křtiny v Moravském krasu. Jeskyně má dvě výškové úrovně. Ta vrchní hostila člověka samozřejmě častěji. To ale té spodní neubírá na zajímavosti, neboť jí protéká Křtinský potok. O tom, že se zde jeskyně nachází, věděli samozřejmě lidé odpradávna. Až v moderní době jsme však schopni zrekonstruovat její historii. Stejně jako mnohé jiné jeskyně totiž nejde jen o přírodní úkaz, nýbrž o prostor, který měl a má význam i pro člověka.
Od pravěku po novověk
Zhruba před 15 000 lety začali jeskyni využívat kromě zvířat také první lidé. O jejich životě vypovídají nálezy prvních nástrojů nebo první keramiky. Ani v pozdějších obdobích nezela jeskyně Výpustek prázdnotou. Na Moravě v pozdější době existovala kultura, kterou dnes nazýváme Halštatská. Výpustek nebyl jedinou jeskyní Moravského krasu, kterou v této době využívali. Nejznámějším příkladem je proslulá Býčí skála. V této době měly jeskyně, Výpustek nevyjímaje, především kultovní a případně pohřební význam.
Lidé se poté přesunuli z jeskyní do jiných sídel, neznamená to však, že by na jeskyně zanevřeli úplně. Nepochybně zde mnohokrát hledal nějaký člověk úkryt před přírodními živly anebo před zraky dalších lidí, ať již byl důvod jakýkoliv. Tento stav trval dlouhá staletí. Dobře víme, že v 17. století se sem vydávali také místní léčitelé a mastičkáři, kteří zde hledali kosti pravěkých zvířat (k nalezení zde byly kosti i medvědů či pravěkých nosorožců. Z kostí potom vyráběli své produkty, samozřejmě označené jakožto magické. Právě v této souvislosti máme i vůbec první historický písemný záznam o jeskyni Výpustek, který pochází z roku 1609.
Snahy o zmapování jeskyně
Již v 17. století se lidé snažili o zmapování o jeskyni Výpustek. V zápisech mnicha Martina Alexandra Vigsiuse se proto můžeme dočíst třeba o tom, kde se v jeskyni nachází propast, ke které není radno se přibližovat. V roce 1669 zase vyšla kniha brněnského učence Hertoda z Todtenfeldu nazvaná „Tartaro – Mastix Moravie“, kde se píše o tom, jak je v jeskyni spousta chodeb a otvorů, které nikdo nikdy nenavštívil a nikdo neví, co se v nich nachází.
Poměrně podrobnou mapu vytvořil v roce 1807 inženýr na knížecím dvoře rodu Lichtenštejnů František Lola. V první polovině 19. století se o zmapování pokoušeli i další lidé, ale současně v ní také našla celá řada z nich smrt. V zápisech hraběte Salma se uvádí, že na konci 17. století se z Výpustku např. nevrátilo 14 dobrodruhů z Olomouce, kteří se ztratili někde v prostorách jeskyně. Poté nechal hrabě údajně nejnebezpečnější prostory zazdít, avšak tyto prostory nebyly později nalezeny.
Průzkum jeskyně pokračoval i na začátku 20. století, kdy se na něm podílel i legendární archeolog Karel Absolon. V téže době však bylo zjištěno, že velké množství zvířecích kostí a také guana pocházejícího od netopýrů zde vytvořilo silnou vrstvu velmi kvalitního hnojiva s vysokým obsahem fosforu. Tyto fosfátové hlíny se ve Výpustku začaly těžit a tím začala doba, kterou lze popsat jako dobu destrukce jeskynního systému. Lze předpokládat, že těžba nenávratně zničila množství archeologických artefaktů.
Karel Absolon je skutečnou legendou. Podílel se i na studiu jeskyně Výpustek
I v době, kdy se v jeskyni těžili fosfátové hlíny, ale pokračoval průzkum odlehlejších částí jeskyně. S tím souvisí i jedna nevyřešená záhada, která si nezadá s tajemstvími, která známe z hollywoodských filmových scénářů. V roce 1939 zkoumal jeskyni jistý Jiří Urbánek. V roce 1947 se na veřejnosti objevili jeho zápisy a podrobný kreslený plán. V tomto plánu je zakresleno celé jedno další patro a především 128 metrů dlouhé podzemní jezero. Do dnešní doby se nikomu jinému nepodařilo najít.
Výpustek ve službách armády
Vraťme se teď znovu na konec 30. let. V roce 1938 si jeskyni Výpustek vyhlédla československá armáda, která v ní začala budovat velký muniční sklad. To znamenalo další, a ještě větší devastaci podzemních prostor. Československou armádu poté v jeskyni vystřídala ta německá a ke konci druhé světové války zde byla vybudována továrna na letecké motory. To samozřejmě zahrnovalo absolutní zničení již tak zdevastovaných částí jeskyně. Betonové podlahy, zazděné chodby, další naopak vyražené a instalace mnoha těžkých strojů: to vše jeskyni nenávratně poškodilo. A aby toho nebylo málo, při ústupu byl vnitřek jeskyně přímo vyhozen do povětří.
Dnešní podoba jeskyně Výpustek
Po válce byl vstup do jeskyně obnoven a v šedesátých letech se do jeskyně československá armáda znovu vrátila. Tentokrát zde bylo vybudováno přísně tajné velitelské stanoviště, které mohlo být využito například ve chvíli, kdy by hrozilo nasazení jaderných zbraní. Armáda zde zůstala až do roku 2021 a poté se Výpustek přešel pod zprávu jeskyní České republiky.
Od doby, kdy v útrobách jeskyně přebývali naši pravěcí předci, uběhla dlouhá doba. Začalo to ohništěm a skončilo velitelským stanovištěm pro případ jaderné války. Nyní se můžete do jeskyně Výpustek znovu podívat i vy. Od roku 2022 je totiž částečně přístupná veřejnosti.
Zdroje informací: https://vypustek.caves.cz/historie
