Článek
Kdo byl Josef Stránský
Josef Stránský se narodil dne 10. prosince 1914 v obci Borová u Německého Brodu, tedy u dnešního Havlíčkova Brodu. Jeho rodiče hospodařili na svém statku a také provozovali hostinec. Po absolvování základní školy začal studovat strojařinu a na průmyslové škole maturoval v roce 1934. O dva roky později nastoupil na vojnu, kterou strávil u jezdeckého pluku. S armádou se ale rozhodl spojit i svůj další život a přihlásil se na Vojenskou leteckou akademii v Hranicích. Patřil k výborným studentům a byl vybrán pro pilotní výcvik, který nastoupil v Prostějově.
Jako operační pilot byl zařazen k 5. leteckému pluku v Brně. Konkrétně se stal pozorovatelem v bombardéru MB-200. Když Josef Stránský k útvaru dorazil, psal se začátek září 1938 a do všeobecné mobilizace zbýval necelý měsíc. Poté ale přišel Mnichov a v březnu 1939 definitivní okupace. Josef Stránský proto jako mnoho jiných letců začal uvažovat o přechodu hranic.
Následně si Josef Stránský prošel klasickou cestu mnoha a mnoha československých pilotů. Nejprve se ohlásil v Polsku, poté se přesunul do Francie, kde musel vstoupit do Cizinecké legie. Po vypuknutí války byl vyvázán ze služby v Cizinecké legii a převelen k pravidelné armádě, konkrétně k letectvu. Zde se začal přeškolovat na francouzské bombardéry.
Do bojů ve Francii už Josef Stránský nezasáhl, Francie byla rychle poražena a on byl spolu s mnoha dalšími evakuován do Velké Británie.
Josef Stránský, první Čech nad Normandií v památný Den-D.
Josef Stránský v RAF
V Anglii čekal Josefa Stránského další výcvik až byl 14. března 1941 konečně zařazen k operační jednotce, konkrétně k 311. československé peruti RAF vyzbrojené dvoumotorovými bombardéry typu Wellington. Bojový křest ohněm si Stránský prožil v noci z 10. na 11. června 1941 když vzlétl jako druhý pilot k náletu na přístavní doky ve francouzském Boulogne. Po několika dalších bojových letech byl povýšen a stal se kapitánem. V této roli poprvé odstartoval 7. srpna při náletu na Německo, resp. jeho průmysl v Porúří. Celkově absolvoval Josef Stránský 32 operačních letů a poté se z něj stal velitel letky.
U 311. perutě zůstal Josef Stránský i poté, co přešla od bombardovacího k pobřežnímu letectvu. V této roli absolvoval dalších 25 operačních letů a za útok na ponorku U-106 byl dokonce vyznamenán Záslužným křížem. Poté, co absolvoval svůj operační turnus, byl převelen k výcvikovému středisku. Stránský chtěl ale znovu do boje s nepřítelem.
Z instruktora se stal opět žák a Josef Stránský se přeškolil na dvoumotorový stíhací bombardér typu De Havilland Mosquito. Právě s tímto typem létala 21. peruť RAF, k níž Josef Stránský nastoupil 23. března 1944 společně s dalších Čechoslovákem, Františkem Boudou. V průběhu dubna a května podnikala peruť nálety na infrastrukturu v západní Francii a nevědomky tím Josef Stránský a jeho spolubojovníci připravovali budoucí bojiště před vyloděním spojeneckých vojsk.
Nad Francii se Josef Stránský a František Bouda vydali i v noci z 5. na 6. června 1944 s úkolem bombardovat křižovatky v oblasti města Cherbourg. Právě tam jen o několik hodin později seskočili příslušníci amerických výsadkových divizí. Josef Stránský a František Bouda se při tomto letu stali prvními Čechoslováky, kteří zasáhli do průběhu slavného Dne-D. V jeho průběhu potom rychle přibyli další, neboť v akci byl celý československý stíhací wing sestávající ze tří perutí a samozřejmě i Čechoslováci, kteří stejně jako Stránský sloužili v britských perutích. Bývalá Stránského peruť, tedy 311., měla zase za úkol střežit přístupové cesty do kanálu La Manche tak, aby zabránila německému námořnictvu zasáhnout invazní konvoje.
V rámci bitvy o Normandii podnikli Stránský s Boudou ještě několik bojových letů. Dne 21. června ale bohužel přišel ten poslední. Čechoslováci se nevrátili z útoku na seřaďovací nádraží v Mezidonu u Caen. Trosky letadla se našly, ale dodnes nevíme, zda šlo o nehodu nebo bylo letadlo sestřeleno.
Josef Stránský a František Bouda jsou pohřbeni na hřbitově St Valery en Caux v Normandii. Čest jejich památce.
