Článek
Kouzlo Juditina mostu
V polovině 12. století byly severně od Alp, v prostoru střední Evropy, pouze dva kamenné mosty, jeden stál v Řezně, druhý v Drážďanech.V letech 1158 – 1172 k nim pak přibyl most třetí, pražský. Nesl jméno Juditin a kronikář Vincensius Pražský v souvislosti s ním napsal:
„…naše Judito, nejslavnější a nejjasnější královno Čech, ukazují, jak jste moudrá, šlechetná a horlivá. Ať o jiném pomlčíme, co nade vše jest, císařské dílo pražského mostu hlásá. Neboť co nikdo z knížat ani vévodů ani králů až do dob vaší vlády ani provésti, ba ani vymysliti nemohl a nedovedl…“
Tady už to začíná být zajímavé, Judita se totiž ukazuje jako mnohem víc než jen manželka krále Vladislava II., který jí chtěl zalichotit, a proto po ní nechal pojmenovat most. Ze zmíněného úryvku to spíše vypadá, jak by ona sama byla iniciátorkou stavby, která do té doby neměla v Praze ani jinde v Čechách obdoby. Začněme ale popořádku.
Kdo byla Judita?
Naše hrdinka se narodila v roce 1135 jako Judita Durynská a byla dcerou lankraběte Ludvíka (lankrabě byl titul specifický pro ve svatou Říši římskou). Rodokmen její rodiny bylo dokonce možné propojit s Fridrichem Barbarossou, římského císaře v letech 1152–1190. Již během jejího dospívání bylo jasné, že tahle dívka je něco výjimečného. V první řadě byla skutečně krásná, současně ale navíc i nesmírně vzdělaná. To v té době nebylo zvykem ani u králů, natož pak u žen. Judita uměla číst, psát a dorozuměla se latinsky.
V jejích osmnácti letech přišel čas na vdávání. Jako manžel jí byl vybrán český kníže Vladislav II., toho času čtyřicetiletý. Vladislav nedávno ovdověl a možnost pojmout za manželku někoho, kdo má v příbuzenstvu císaře, nebyla k zahození. Císař mu za vojenskou pomoc slíbil dědičný titul krále, z čehož ale nakonec sešlo a Vladislav II. se sice králem stal, nikoliv ale dědičným.
Rekonstrukce podoby Judity, stavitelky mostu a podle mnohých nejkrásnější české královny.
A znovu ten most…
Vladislav II. byl korunován v roce 1158 a u příležitosti této události nechala Judita postavit pro svého manžela most. Alespoň takhle nějak si to vysvětlujeme, nevíme totiž, jak to bylo přesně. Vycházíme ale ze zmíněné kroniky, která oslavuje jako tvůrkyni mostu právě Juditu.
Most měl na délku 514 metrů a celkem 21 oblouků. A jak víme, dva zbývající lze stále spatřit. Most byl také poměrně bohatě zdoben reliéfy. Judita ale u mostu nezůstala a založila několik klášterů. V jednom z nich potom dožila. A zatímco Vladislav II. zemřel v roce 1174, Judita jej přežila o více než 30 let. Přesné datum její smrti neznáme, ale odhadujeme jej na léta 1210 – 1215. Bylo jí tedy k osmdesáti letům. To byl na tu svou dobu hodně úctyhodný věk.
Zbývá ještě doplnit, jak to bylo s tou její krásou. Skutečně, máme vyjádření tehdejších kronikářů a nově i rekonstrukci podoby její tváře. Posuďte ji sami, najdete jí zde na stránce.
