Článek
Čechy v druhohorách
Nálezy kompletních dinosauřích koster z míst jako je Čína, Mongolsko, Argentina, či Spojené Státy po dlouhá léta inspirovali odborníky i laiky k otázce, zda lze očekávat podobný nález také u nás. Paleontologové však upozorňovali na to, že něco takového není příliš pravděpodobné. Důvod je prostý: V období druhohor, tedy před nějakými 250 až 65 miliony let, se na našem území rozkládalo mělké moře, z nějž občas vystupovaly menší či větší ostrovy. Ten největší je často označovaný jako Rýnsko-český.
Ne snad, že by odborníci nepředpokládali, že by na něm dinosauři nežili, nepanovali zde však vhodné podmínky pro vznik fosilií. Muselo by dojít k souhře určitých náhod. Dnes již víme, že k ní občas skutečně došlo a my už dnes známe dinosaura, který naše území obýval před 94 miliony let.
Burianosaurus augustai: seznamte se „svým“ dinosaurem
Paleontologové byli schopni nacházet na našem území celkem běžně zkameněliny kostí mořských ještěrů, na objev první kosti suchozemského dinosaura jsme si však museli počkat až do roku 2003. V tomto roce se totiž vydal lékař a amatérský sběratel zkamenělin Michal Moučka se svými dětmi do lomu u Mezholez nedaleko Kutné Hory sbírat zkameněliny malých mořských živočichů. Nalezl však něco mnohem cennějšího.
Doktor Moučka totiž odkryl asi 40 cm dlouhou stehenní kost suchozemského dinosaura. Naštěstí si dobře uvědomoval potenciální význam svého nálezu a kontaktoval odborníky. Podrobný výzkum ukázal, že se jednalo o takzvaného ornitopodního dinosaura, který měřil asi čtyři metry. V původní práci, která vyšla v roce 2005 vědci konstatovali, že není možné s jistotou určit druh dinosaura, ani to, zda se jedná o druh úplně nový. Předpokládalo se, že se nejspíše jednalo o zakrslou ostrovní formu býložravého dinosaura známého z jiných částí světa.
Porovnání velikosti dinosaura burianosaurus augustai s člověkem
Věda se ale neustále vyvíjí a platí to i pro paleontology. O nějakých deset let později ukázalo přezkoumání kosti a její porovnání s řadou dalších nových nálezů, že se skutečně jednalo o nový druh. Ten dostal své jméno podle dvou lidí, kteří u nás pro popularizaci dinosaurů a paleontologie udělali opravdu mnoho. Jednalo se o legendárního malíře Zdeňka Buriana a paleontologa Josefa Augustu.
Vznik zkameněliny a další nález
A jak zkamenělina dinosaura pojmenovaného burianosaurus augustai vlastně vznikla? Dinosaura podle všeho smetla do moře vlna tsunami. Tam jej začali okusovat žraloci a mořští plazi, poté však jeho tělo kleslo do vrstvy sedimentů, kde došlo k fosilizaci.
Kromě popsané kosti tohoto českého dinosaura byl v depozitáři brněnského muzea objeven i zub, který byl před druhou světovou válkou mylně identifikován jako zub pravěkého krokodýla. V roce 2013 byl zub přezkoumán a bylo zjištěno, že patřil asi šest metrů velkému dravému dinosaurovi žijícímu před asi 160 miliony let.
Velké nálezy kompletních koster dinosaurů u nás očekávat asi nemůžeme. Neznamená to však, že by se na našem území v druhohorách dinosauři neproháněli. A pokud byste chtěli prvního ryze českého dinosaura vidět, vyrazit za ním můžete do pražského Národního muzea. Uvidíte tam jednak zmíněnou kost a také model znázorňující pravěké žraloky trhající tělo burianosaura.
