Článek
Kdo byl Otakar Jaroš
Pozdější válečný hrdina Otakar Jaroš se narodil dne 1. srpna 1912 v Lounech. Své dětství prožil v Mělníku, kde navštěvoval také gymnázium. Nešlo ale jen o vzdělání, které v té době získal. Podstatné bylo i to, že Otakar Jaroš plně souzněl s ideály prezidenta Masaryka a první republiky. A na tom, se do konce jeho života nezměnilo vůbec nic.
Po maturitě se vydal na dráhu kariérního vojáka. Otakar Jaroš absolvoval školu pro důstojníky v záloze a nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích, ze které byl v roce 1937 vyřazen v hodnosti poručíka telegrafního vojska. Stal se tak důstojníkem z povolání v době, kdy se již nezadržitelně blížila mnichovská katastrofa.
S nástupem nacistické okupace v roce 1939 se Jaroš odmítl smířit a okamžitě se aktivně zapojil do odbojové činnosti. Po obsazení překročil hranice do Polska. Tam se ovšem dostal do sovětské internace po obsazení východní části Polska Sovětským svazem, který zemi napadl společně s nacistickým Německem. Ocitl se v zajetí, bez možnosti bojovat za to, kvůli čemu odešel do exilu.
Sovětská známka s Otakarem Jarošem
Druhá světová válka
Ve chvíli, kdy oba totalitní režimy obrátily zbraně proti sobě a Německo napadlo Sovětský svaz, Otakar Jaroš byl společně s mnoha dalšími Čechoslováky propuštěn z internace a ve slavném Buzuluku se připojil k formující se československé jednotce. Jakožto voják z povolání vedl dokonce výcvik poddůstojníků.
V Sovětském svazu se však československá jednotka potýkala s problémem v podobě politické agitace. Něco takového bylo za první republiky naprosto nepřípustné a armáda byla striktně apolitický. Otakar Jaroš proto otevřeně protestoval nejen proti činnosti komunistických agitátorů, ale i proti návštěvě Klementa Gottwalda u jednotky. Jaroš si stěžoval přímo u Ludvíka Svobody. To samozřejmě neuniklo pozornosti sovětské NKVD, která na něj vedla spis. V něm byl Jaroš označován jako „nepřítel komunistického zřízení“.
A co víc, Jaroš byl jedním z nejhlasitějších kritiků komunistů a pro-sovětský velvyslanec Zdeněk Fierlinger agitoval za jeho odeslání na Střední východ. K tomu ale nedošlo a Jaroš se tak mohl coby velitel 1. roty zúčastnit bitvy u Sokolova. Po několika hodinách statečné obrany své pozice rota ustoupila, ale nadporučík Otakar Jaroš byl zabit. A v ten moment si jeho příběh přivlastnili komunisté.
Posmrtný život Otakara Jaroše
Komunistický režim vykresloval Otakara Jaroše jako oddaného stoupence socialismu a bojovníka za komunistickou ideu. Jeho skutečné postoje a názory, které se od oficiální ideologie strany lišily, byly potlačovány a zamlčovány. Jaroš se stal symbolem „lidové armády“, která bojovala pod vedením Komunistické strany Československa, ačkoliv on sám byl apolitický a bojoval za svobodu své vlasti, nikoliv za žádnou konkrétní ideologii.
Režim zcela jednoznačně zneužil Jarošův příběh k šíření své propagandy. Jeho jméno bylo dávalo názvy ulicím, školám apod. Jarošův obraz se objevoval na plakátech a v učebnicích. Jeho odkaz byl zjednodušován a zkreslován tak, aby odpovídal komunistické ideologii.
Je důležité si uvědomit, že Otakar Jaroš nikdy nebyl komunistický hrdina. Byl to zcela bez debaty statečný voják a vlastenec, který bojoval za svobodu své vlasti a ideály Masarykovského Československa. Komunistický režim jeho odkaz zneužil k prosazování vlastních zájmů a potlačení pravdy o jeho skutečných postojích a názorech.
