Hlavní obsah
Věda a historie

Karel Hartig: bytostný vlastenec, zakladatel i první starosta pražského Žižkova

Foto: VitVit, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Žižkov je takový jaký je i díky Karlu Hartigovi.

Minulý týden si žižkovští patrioti nemohli nevzpomenout na legendární postavu své městské čtvrti, Karla Hartiga. Bez něj by buď vůbec nevznikla nebo by byla minimálně úplně jiná. Kdo to vlastně byl?

Článek

Kdo byl Karel Hartig?

Karel Hartig se narodil do rodiny mlynáře 4. května roku 1833. I když přímý důkaz chybí, pravděpodobně studoval pražskou techniku a stal se stavitelem. Práce ho zavedla na celou řadu míst, do Vídně, do Lince, do Uher a poté zpátky do Prahy. Tam se usadil, oženil a měl dceru. Osobní život ale není to, co by nás dnes zajímalo především.

Karel Hartig byl aktivním občanem a účastnil se společenského i politického života tehdejší pražské společnosti. Šlo o velkého vlastence, člena mladočeské strany a také obdivovatele husitství. Jako takový se podílel na založení i takových spolků a organizací jako byl Sokol, Hlahol nebo spolek pro vystavění Husova pomníku, stejně jako spolku pro památník Jana Žižky. A právě k Žižkovi se ještě dostaneme.

Rebel Hartig a založení Žižkova

Politické aktivity Hartiga často přiváděly do konfliktu s rakousko-uherskými úřady a policií. Při návratu korunovačních klenotů do Prahy například odpálil ohňostroj. Při příležitosti oslav 500. výročí narození Mistra Jana Husa zase neuposlechl policejního příkazu k odstranění stožáru s praporem, což mu vyneslo několik dní ve vězení. Tam se dostal i kvůli urážce člena císařské rodiny.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Karel Hartig: muž, který stál u zrodu Žižkova.

Nic z toho mu ale neubíralo na popularitě mezi Pražany, právě naopak. Stal se totiž starostou obce Vinohrady. Když došlo k jejímu rozdělení na dvě samostatné obce, tedy Vinohrady I a Královské Vinohrady, pokračoval jako starosta té první. Byl to právě on, kdo několikrát podával u místodržitelství návrh na změnu názvu obce na Žižkov podle Jana Žižky. To se nakonec povedlo, ale nejen to. Sám Hartig vystavěl na 60 domů a pojmenovával je po husitských osobnostech, stejně jako jiná místa ve své čtvrti. Ulice byly na Žižkově značeny červenou a bílou, tedy vlasteneckými barvami, a také byly v češtině.

Mimo jiné funkce byl Karel Hartig i starosta žižkovské Občanské záložny. Ta ovšem v důsledku ekonomické krize v roce 1878 zbankrotovala. Toho se chopili Hartigovi odpůrci a obvinili jej z toho, že pád záložny způsobil právě on. Dokonce byl i na několik dní zatčen. Obvinění byl zproštěn, přesto se poté stáhl z politického života a věnoval se již jen stavitelství.

V roce 1903 se ještě účastnil položení základního kamene Husova pomníku na Staroměstském náměstí. V roce 1905 potom zemřel. Je s podivem, že svoji ulici dostal Karel Hartig na Žižkově až teprve nedávno, kdy po něm byla přejmenována bývalá ulice Koněvova.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz