Článek
Středověká dieta
V době Karla IV., tedy ve 14. století, byly stravovací návyky přece jen trochu odlišné od těch našich. V této době bylo např. zvykem jíst dvakrát denně. Velké odlišnosti byly samozřejmě mezi tím, jak jedli ti nejvýše postavení lidé v zemi, a jak jejich poddaní. Tentokrát se ale budeme zabývat především těmi prvními.
Středověk byl charakterizovaný tím, že byl velice náboženský. Prakticky vše, co se tehdy dělo, se nějakým způsobem vztahovalo k víře. Potraviny byly proto vnímány optikou toho, zda se nacházejí blíže Bohu, tedy obloze, anebo blíže peklu, tedy zemi. Právě z tohoto důvodu neměla v kuchyni Karla IV. místo kořenová zelenina. Císař byl samozřejmě jedním z těch, kteří si mohli luxus tohoto posuzování potravin dovolit. Obyčejní lidé museli jíst to, co bylo zrovna k dispozici. Karel IV. jakožto nábožensky založený člověk také poctivě dodržoval všechny půsty tak, jak je církev předepisovala.
Stravovací návyky Karla IV.
Jak již bylo zmíněno, ve středověku se jedlo dvakrát denně. První jídlo lidé konzumovali v době před polednem, to druhé v podvečer. Karel IV. to neměl jinak. Poprvé usedl k jídlu kolem 10 hodiny dopoledne, druhé jídlo měl pak kolem šesté hodiny večer. Představa skromného askety však není zcela přesná, neboť král Karel IV. byl podle všeho poměrně velký jedlík. Obě denní jídla si dopřával ve velkém množství. Vzhledem k tomu, že se často fyzicky namáhal, například na lovu nebo v sedle koně na cestách, se svou linií žádný problém neměl.
Kuchyně na dvoře Karla Iv. měla k dispozici i ty nejexkluzivnější ingredience té doby. Šlo například o skořici nebo šafrán. Jeho kuchaři to ale s kořením nesměli přehánět a jídla servírovaná na královskou tabuli příliš dochucovaná nebyla. Důvod byl prostý: kořením by bylo možné zakrýt jed.
O oblíbených jídlech Karla IV. určité informace máme. Jakožto vášnivý lovec zásoboval svoji kuchyni zvěřinou a rád jí také konzumoval. Nechybělo kachní ani srnčí maso, zajíci, nebo kachny. Samozřejmě, že se na jeho jídelníčku objevovalo také hovězí, nebo drůbeží. Jeho zamilovaným jídlem bylo ale něco jiného: užíval si obyčejný bílý chleba s máslem.
Karel IV. byl velký světoběžník, dnešním žargonem bychom mohli říct, že šlo o člověka multikulturního. I proto sestával jeho jídelníček nejen z typicky českých jídel, ale svoji slabost měl i pro kuchyni francouzskou nebo italskou. Během dětství ve Francii si oblíbil například hustou masovou polévku brouet nebo ragů z dušeného masa známé jako mortes.
Prostí lidé jedli o poznání hůře než král
Při tvorbě představ o jídelníčku našeho nejvýznamnějšího panovníka, ale nemusíme zůstávat jen u obecných předpokladů. Do dnešních dnů se totiž dochoval popis denního menu, které souvisí s jeho cestou do Francie. Co měl Karel IV. k jídlu dne 5. ledna 1378?
Obědové menu
Oběd Karla IV. sestával ze tří hlavních chodů a dvou mezichodů. Nejprve mu služebnictvo přineslo na stůl polévku na německý způsob s mandlemi spolu se zajícem na černo, hovězím masem a paštikou. Druhý chod obsahoval několik typů pečeně, žlutou omáčku, takzvané čerstvé pirošky, tedy placky plněné masem, sýrem a ovocem a k tomu lombardské koláče.
Po druhé hlavním chodu následoval mezi chod představovaný kančím ocáskem. Poté nastal čas na třetí chod. Ten obsahoval růžovou polévku, pečená housata a tučného kapouna, tedy mladého vykrmeného kohouta se žampiony a drůbeží omáčkou. Na stole měl v tuto chvíli také pšeničnou kaši, vejce a zvěřinu. Dojíst se mohl posledním mezi chodem v podobě dozlatova vypečené slepice se zelenou a žlutou omáčkou a s masovými knedlíčky.
Večeře nebyla o nic skromnější. Její první chod zahrnoval vývar z kančího masa, ragů z králíka a říční house spolu s bílou polévkou s vejci a omáčkou podávanou v míse z chlebové kůry. Druhý chod byl opět složený z pečínky na více způsobů, ke kterým mohl přikusovat buď obyčejné pečivo, anebo pečivo plněné masem. Vzít si mohl ale také kousek mořského okouna s bílou a zelenou omáčkou. Třetím chodem večeře byly dva druhy palačinek, housátka s omáčkou, takzvanou šalši. Chuť na sladké mohl uspokojit přikusováním koláčů a dezertů v podobě slazených hrušek a jablek.
Z tohoto popisu je zřejmé, že král Karel IV. nedostatkem tedy rozhodně netrpěl a kvůli dvěma jídlům denně ho určitě nemusíme litovat. Nakonec ještě zmíníme některá další jídla, která byla u Karla IV. velmi oblíbená. Rád měl například masové krokety a užíval si i masa z bobrů či veverek. Možnosti, které měl Karel IV., byly samozřejmě na hony vzdálené tomu, co bylo v jeho době běžné pro naprostou většinu lidí. Platí to i o vínu, jehož byl milovníkem, a které na jeho stole nesmělo chybět.
