Článek
Legendy vs. historie
Samotný vznik Karlových Varů je úzce spjat s osobou císaře Karla IV., ten objevil léčivou sílu zdejších termálních pramenů a založil na jejich místě lázně. Podle pověsti (resp. jedné z jejích mnoha verzí) si díky vodě z termálních pramenů vyléčil zranění, k němuž přišel při lovu v okolních lesích, realita ale bude asi prozaičtější. Císař Karel asi zkrátka správně odhadl potenciál města vybudovaného v této lokalitě kolem teplých a léčivých pramenů.
Je otázkou, zda je možné tvrdit, že Karel IV. město přímo založil. Oblast okolo Vřídla, dodnes pomyslného středu Karlových Varů, ve středověku již osídlena byla. Okolo roku 1350 zde nechal císař postavit několik domů, byly ale úplně první? Důležité však je, že v roce 1370 císař Karel povýšil toto osídlení na úroveň královského města jménem Horké Lázně u Lokte. I když mu termální prameny asi přímo nevyléčily zranění, příspěvek Karla IV. k rozvoji města je zcela nepopiratelný a odráží se i v jeho dnešním názvu. Mimochodem, prokazatelně se zde objevil třikrát, v letech 1370, 1374 a 1376.
Rozvoj města
V období středověku nelze samozřejmě mluvit o lázeňské turistice v dnešním moderním smyslu. Přesto se již v 16. století staly Karlovy Vary relativně vyhledávanou destinací pro tehdejší šlechtu a intelektuální elitu z celé Evropy. Právě konec 16. století a velký požár z roku 1582, který zničil prakticky celé město, jako by předznamenaly útrapy následujících dekád.
Secese ovlivnila Karlovy Vary velmi silně
Třicetiletá válka byla konfliktem, jaký do té doby Evropa nepoznala. Nevyhnutelně se musel podepsat i na Karlových Varech. V čase války šlo podnikání velmi špatně, město chudlo a obyvatel ubývalo. V druhé polovině 17. století ale lázně opětovně nastartovaly svůj růst a pomalu směřovaly k období, které můžeme bez nadsázky označit za zlaté.
Zlaté časy
Karlovy Vary se staly vyhledávanou destinací pro elitu z celého světa a dodnes lákají návštěvníky na svojí krásnou architekturu, blahodárné působení termálních pramenů a jedinečnou atmosféru. V 18. století začínaly Karlovy Vary stále více připomínat lázeňské město tak, jak si jej představujeme dnes. Vyrostl první veřejný lázeňský dům a do lázní mířilo stále více lidí.
Jedním z nejvýznamnějších návštěvníků v tomto období byl jistě ruský car Petr Veliký. Ze století osmnáctého se Karlovy Vary přesunuly do století devatenáctého. Město se stalo skutečným centrem kulturního a společenského života a lákalo další slavné a významné osobnosti jako byli Johann Wolfgang von Goethe, Ludwig van Beethoven, Richard Wagner, Antonín Dvořák a mnoho dalších. V té době byly také vybudovány ikonické secesní kolonády, hotely či lázeňské domy, které dodnes tvoří charakteristickou podobu a atmosféru města.
V 19. století v celé zemi začaly vyplouvat na povrch nacionalistické nálady. Fakt, že Karlovy Vary byly městem s převážně německým obyvatelstvem, ještě nehrál příliš velkou roli, pomalu ale začínal vytvářet podhoubí pro problémy budoucí. V roce 1870 dostaly Karlovy Vary také železniční spojení s Prahou.
Moderní historie
Po vzniku první republiky pokračovaly Karlovy Vary ve své lázeňské existenci. Ve třicátých letech se ale město stalo bohužel jedním z center sudetoněmeckých aktivit směřujících k rozbití Československa. Právě v Karlových Varech provozoval svůj obchod s knihami Karl Hermann Frank, budoucí „kat českého lidu“ a právě zde představil Konrad Henlein své protičeské, tzv. „karlovarské“ požadavky.
Po Mnichově se Karlovy Vary staly součástí Třetí říše a učinily tak z velké části s radostí a ochotou. Místní české a židovské obyvatelstvo muselo samozřejmě město opustit. Konec druhé světové války potom znamenal naopak vysídlení německého obyvatelstva a další obrovské majetkové přesuny a proměnu struktury obyvatel.
I v době komunistické totality si Karlovy Vary uchovaly svůj lázeňský charakter a zůstaly důležitým centrem lázeňské péče. V této době vznikly takové stavby jako Vřídelní kolonáda nebo hotel Thermal. Po roce 1989 potom nastalo s příchodem tržní ekonomiky masivní nakupování pozemků především občany bývalého Sovětského svazu. Ve druhé dekádě 21. století bylo ve vlastnictví občanu Ruska a dalších post-sovětských republik přes 50 procent všech nemovitostí. V posledních letech se nicméně zdá, že tento post-sovětský vliv ve městě poněkud slábne.
Karlovy Vary jako filmové kulisy
Jedinečné prostředí Karlových Varů nejednou posloužilo i filmařům. Snímek Tři vejce do skla zde točil Vlasta Burian, přijel sem autobus řízený Josefem Bekem ve snímku Florenc 13:30, legendární jsou scény komedie Vrchní Prchni, úřadoval zde Jackie Chan (film Rytíři ze Šanghaje) nebo Daniel Craig coby James Bond (Casino Royale). Zapomenout nesmíme samozřejmě na každoroční mezinárodní filmový festival, který má svůj domov právě v Karlových Varech.
