Článek
Předehra k neštěstí
V době, kdy se republika chystala na oslavy desátého výročí své existence, měla její železniční síť stále velké nedostatky plynoucí z toho, že Československo bylo tvořeno dvěma nerovnoměrně rozvinutými celky. Zatímco infrastruktura průmyslově rozvinutých Čech a Moravy byla v relativně dobrém stavu, její propojení se Slovenskem, v té době mnohem méně rozvinutým, značně pokulhávala. Dokladem tohoto stavu je fakt, že hlavní koridor spojující Prahu s Bratislavou byl na mnoha místech jednokolejný. Týkalo se to i úseku Brno-Břeclav.
Na jednokolejných úsecích se vlaky mohly křižovat pouze ve stanicích, kde byly zřízeny potřebné odbočky. Mělo se tak stát i 10. září 1928 ve stanici Zaječí. Nákladní vlak č. 681 tam měl čekat na průjezd rychlíku č. 16, který mířil do Bratislavy. A skutečně se tak stalo, nákladní vlak byl odstaven na kolej č. 4 s tím, že rychlík projede stanicí rovně, po koleji č. 1. Až do této chvíle vypadalo vše tak, jak mělo. Zdání ale klame. Výhybka byla na první koleji nastavena špatně…
Nehoda ve stanici Zaječí
Výhybkář Matěj Bartošic nastavil výhybku špatně a zamkl jí, Jeho nadřízený Albrecht Fibich, který měl před nastavením semaforu na „volno“ výhybku zkontrolovat, tak neučinil. Kombinace těchto dvou chyb vedla k tomu, že rychlík do Bratislavy vjel v plné rychlosti do výhybky, která jej odklonila na druhou kolej. Ve velké rychlosti ale vlak vykolejil a narazil do zmíněného nákladního vlaku na koleji č. 4.
Následky železniční nehody ve stanici Zaječí na Břeclavsku v roce 1928.
Několik vagónů se do sebe zaklínilo, další vyletěly z tratě. Celkově při neštěstí zahynulo 24 lidí, 21 civilistů a 3 zaměstnanci drah.Ihned po neštěstí se navíc objevilo několik případů rabování, kdy se někteří z lidí, kteří se k neštěstí seběhli, neštítili otevírat kufry povalující se všude kolem.
Následovalo samozřejmě vyšetřování a také nevybíravá politická debata. Viníci, kteří měli na svědomí špatně nastavenou výhybku, byli potrestáni vězením. Současně bylo ale probíráno i to, že jednokolejná trať je v tomto úseku zoufale nevyhovující a na přetřes přišlo i snižování počtu zaměstnanců stanice Zaječí nebo nedostatek záchranných a lékařských prostředků v jejím okolí.
Byla to proto právě nehoda ve stanici Zaječí, která urychlila výstavbu druhé koleje na tomto vytíženém a významném úseku. Ten ale jako by neštěstí přitahoval. V roce 1953 se v sousedních Šakvicích srazil na Štědrý den rychlík s osobním vlakem a výsledkem bylo 103 mrtvých.
