Článek
Kdy se Sudety zjevily poprvé?
Sudety si spojujeme s ledasčím, pravděpodobně ale ne se starověkým světem. A přesto to byl antický učenec, Klaudios Ptolemaios, který v roce 141 našeho letopočtu ve svém zeměpisném spisu „Geógrafiké hyfégésis“ použil jako první pro hory na severu dnešní České republiky název „Sudeti montes“. Sudety byly tedy zprvu geografický termín, nikoliv termín politický. Jak Klaudios Ptolemaios na tento pojem přišel, není tak úplně jasné, dost možná je ale původně převzatý z jazyka Keltů. Každopádně se ale jedná o pojem, který na celá další staletí prakticky zmizel a znovu začal být používaný až v 19. století. Do té doby se ale stala řada dalších věcí.
Příchod Němců do Čech
V dobách, kdy Českým zemím vládli Přemyslovci, byly naše pohraniční oblasti prakticky neosídlené. Šlo většinou o podhorské a horské oblasti pokryté špatně prostupnými hvozdy. Byl to především Přemysl Otakar I. (první český král s dědičným titulem), který si dal za cíl podpořit osídlování těchto oblastí.
Rozhodl se proto podpořit imigraci, a to jak tu vnitřní, tak i tu vnější. Pozval proto osadníky z Porýní, Pomohaní, ze Saska, Bavorska, Horní Falce či z Rakouska. Je třeba mít na paměti, že i v případě této tzv. vnější imigrace šlo o imigraci v rámci širší Svaté říše římské. V této době zamířilo podle odhadů do pohraničí asi 200 000 osadníků.
Ani další staletí nic nezměnila na tom, že se podél našich hranic udržovaly oblasti s primárně německým obyvatelstvem. Ale pozor, Německo jako jednotný stát je samozřejmě až vynález druhé poloviny 19. století. Slovo „německý“ tak nelze chápat v dnešní logice. Se slovem Sudety však Němci neměli po staletí nic společného. Sudety byly čistě geografickým termínem, který se navíc ani nepoužíval. Jak jsme již uvedli, změnilo se to na přelomu 19. a 20. století.
Stylizovaná dobová mapka Sudet v moderním významu.
Vzestup Sudet
Před první světovou válkou se pod pojmem Sudety stále rozumělo ono horské pásmo tvořící přirozenou hranici Česka a Polska. Vše změnila 1. světová válka, resp. její konec a vznik samostatného Československa. Zatímco většina z nás má 28. říjen 1918 spojený s mohutnými projevy nadšení v Praze a dalších českých městech, v těch německých to bylo přesně naopak.
Mnozí lidé německé národnosti odmítali pohlcení primárně českým státem a na přelomu let 1918 a 1919 se dokonce pokusili o odtržení části území. To začalo být nazýváno Sudetenland a šlo o prostor severní Moravy a opavského Slezska. Podstatné je, že pojem Sudety získal poprvé politický význam.
Ve 30. letech, po nástupu nacismu k moci v Německu se zintenzivnily snahy o to, aby německy mluvící obyvatelstvo Československa získalo nějaký pojící prvek a sjednotilo se. Pojem Sudetenland se proto začal používat na všechny pohraniční oblasti s většinou německého obyvatelstva.Ve skutečnosti nešlo ale o bůhvíjak sourodý celek. Ekonomicky, hospodářsky i kulturně šlo o dost odlišné oblasti.
Po Mnichovu se Sudetenland opět trochu zmenšil, neboť říšská župa toho jména nezahrnovala celé německo-jazyčné území Československa. Tato župa měla tři centra, konkrétně Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Opavu. Říšský místodržitel potom seděl v Liberci. Další oblasti byly ale připojeny k Hornímu či Dolnímu Rakousku nebo Bavorsku. Po válce a vyhnání Němců potom Sudety jako takové přestaly politicky existovat, jak ale asi většina lidí ví, pořád lze odkaz původních Sudet v pohraničí pozorovat.
