Článek
Přemysl Otakar I. a jeho cesta ke svatbě
Přemysl Otakar I. patří k nejznámějším přemyslovským panovníkům. Doba jeho vlády byla pro další vývoj našeho státu velice důležitá, a to z něj činí jednoho z nejvýznamnějších panovníků své doby (nejvýznamnější a nejznámější nemusí být vždy totéž, v tomto případě se ale oba přívlastky překrývají).
Mládí Přemysla Otakara I. bylo velmi turbulentní a rozhodně neměl cestu na trůn umetenou, právě naopak. Budoucí král byl několikrát ve vyhnanství a nebyl ani tím nejžhavějším kandidátem na trůn. Mezi jeho příbuznými byla na tuto pozici pěkná tlačenice. Ale o jeho klikatou cestu ke knížecímu a posléze královskému titulu (mezi tím si Přemysl opět zopakoval vyhnanství) nám dnes nepůjde, tentokrát nás budou zajímat jeho vztahy.
V době, kdy byl Přemysl Otakar I. ve zmíněném vyhnanství v Míšni v Sasku, seznámil se tam s Adlétou, dcerou markraběte Oty Bohatého. Tento sňatek se ale potýkal s několika problémy. V první řadě se brali v době, kdy šance Přemysla na nějaký budoucí vliv či bohatství byly prachbídné. Brali se tedy rozhodně z lásky, protože nic jiného neměli, ale bylo to se skřípěním zubů nevěstina otce.
Další komplikaci představoval fakt, že šlo o poměrně blízké příbuzné. Církev to neměla ráda, oficiálně to bylo dokonce zakázané, byť se tento zákaz často porušoval. Do jisté doby šlo vše jako po drátkách. Přemysl Otakar se stal knížetem a později králem, byl najednou mocný a bohatý, a také měl s Adlétou čtyři děti. Prostě idylka. Ale ne napořád…
Konec Přemyslova manželství
Co přesně se dělo u Přemysla a Adléty doma, dnes nevíme. V určité chvíli se ale zjevně stalo něco ošklivého. Kroniky totiž říkají, že v roce 1199 se Přemysl Otakar I. oženil s jistou Konstancií Uherskou. Proč se tak stalo, není jasné. Pokud mělo jít o politický tah, příliš velký smysl v té době nedával. Nabízí se proto důvod přízemnější, o to ale běžnější. Přemysl Otakar I. se nejspíš do sedmnáctileté Konstancie prachobyčejně zakoukal. Na královském dvoře a takové klišé… Dnes bychom možná řekli „krize středního věku“.
Adléta musela opustit Čechy a odjet zpět do Saska.
Přemyslovy důvody ale ponechme stranou. Důležitější byla jiná věc. Ženatý už byl a bylo třeba se s tím nějak vypořádat. Něco takového Čechy ještě nezažily. Pojem rozvod se samozřejmě nepoužíval, pražský biskup ale využil faktu, že svatba Přemysla a Adléty měla onen příbuzenský problém. Ten sice zatím nikomu nevadil, teď se ale hodil. Právě takto bylo ze strany biskupa argumentováno, že manželství je zneplatněno. Poprvé v naší historii tak došlo k oficiálnímu zrušení manželství.
I dnes platí, že některé rozvody bývají bouřlivější než jiné. Tenhle byl poměrně divoký. Adléta musela nejprve opustit Čechy, posléze se ale dokázala vrátit a Přemysla si na chvíli opět získat zpět. To se musela poroučet zase Konstancie. Jenomže proběhlo ještě jedno kolo, tedy návrat Konstancie a opětovné vypuzení Adléty. Ta tak nakonec dožila v klášteře a Konstancie na hradech a zámcích.
