Článek
Daguerrotypie přichází
Plných 23 let pracoval francouzský malíř a současně také výzkumník Louis Daguerre na svém vynálezu, který mu umožňoval uchovat obraz skutečnosti. Ve dvacátých letech 19. století sice vznikly první obrázky vytvořené technikou tzv. heliografie Josepha Nicéphore Niépceho, byl to ale až Daguerre, který v létě 1839 představil první skutečně komplexní fotografickou techniku, která je dnes známou jako dageurrotypie.
Samotný Louis Daguerre v roce 1844
Princip dageurrotypie spočívá v expozici desky s vrstvou jodidu stříbrného, vyvolání obrazu prostřednictvím par rtuti a jeho následném ustálení chloridem nebo thiosíranem sodným. Oproti dnešní fotografii šlo samozřejmě o postup zdlouhavý, především ale vyžadoval dlouhou dobu expozice v řádu několika minut. Přesto ale logicky vyvolal ve své době senzaci a Louis Daguerre se stal skutečnou celebritou. Zajímavostí je, že jeho jméno je jedním ze 72 jmen nejvýznamnějších francouzských osobností, které jsou dnes umístěny na Eiffelově věži. Svůj objev představil v roce 1839 a ten se začal rychle šířit do světa.
Daugerrotypie v českých zemích
Úplně první zmínku o dageurrotypie v českých zemích lze vystopovat do 27. ledna 1839. V ten den vyšlo dvanácté číslo časopisu Bohemia (německy psaném), kde byli čtenáři informováni o vynálezu jistého Louise Daguerra. Netrvalo pak příliš dlouho a dageurrotypie začala zvěčňovat i obrázky věcí a osob spojených s českými zeměmi.
Na českém území se nacházejí dvě dageurrotypie pocházející přímo z roku 1839. Tou první je snímek ateriéru, který vytvořil sám Louis Daguerre, a který věnoval jako dárek knížeti Metternichovi. Tuto fotografii dnes můžete obdivovat ve sbírkách Národního technického muzea v Praze. Téma této dageurrotypie je ale neživé, není na něm žádná osoba. Tu najdeme až na té druhé, a osob je na ní dokonce vícero.
Výlet hraběte Chotka do Mnichova
Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína byl český šlechtic zastávající významnou funkci nejvyššího purkrabího českého království, účastník napoleonských válek či držitel řádu zlatého rouna. Na podzim roku 1839 se vydal na státní návštěvu Bavorska i v doprovodu své rodiny. A právě u příležitosti této významné události se nechal i s rodinou zvěčnit novou fascinující technikou: dageurrotypií. Vznikl tak nejstarší snímek osoby (v tomto případě osob) pocházejících z českých zemí. Kromě toho se pravděpodobně jedná o jednu z nejstarších daguerrotypií skupiny osob na světě.
Daguerrotypie rodiny hraběte Chotka z roku 1839
Na dageurrotypii jsou kromě hraběte Chotka a jeho manželky Marie Žofie Berchtoldové z Uherčic a jejich tří synů ještě dva další páry a jedno dítě, jejich totožnost však známa zatím není. Není bez zajímavosti, že vnuk (a jmenovec) Karla Chotka se stal dokonce profesionálním fotografem.
Chotkova rodinná daguerrotypie je dnes uložena n zámku Velké Březno, avšak není volně přístupná, neboť je umístěna ve speciální ochranné atmosféře. Je třeba říct, že její vytvoření muselo být poměrně náročné, neboť několikaminutová expozice vyžadovala nehybnost všech zúčastněných, včetně dětí.
Co bylo dál?
Jak daguerrotypie pro knížete Metternicha, tak rodinný portrét hraběte Chotka vznikly mimo naše území. Jaký je nejstarší snímek vzniklý u nás? Je jím snímek pošty v Litomyšli z roku 1840 od Ignáce Floruse Staška. I na ní najdeme v dálce jakéhosi člověka. Jeho identitu ale již nikdy nezjistíme. A perlička na závěr: v roce 1840 byla v Litomyšli Staškovou sousedkou Božena Němcová. Není pochyb o tom, že tuto fotografii viděla a dost možná se účastnila i procesu jejího vzniku.
Daguerrotypie pošty v Litomyšli z roku 1840
Zdroje informací: https://sciencemag.cz/180-let-od-vzniku-fotografie-zrod-daguerrotypie/
