Článek
Kavárna Slavia
Kde jinde začít exkurzi po historicky významných kavárnách než v té nejslavnější. Kavárna Slavia byla založena v roce 1884 a velmi pravděpodobně za to vděčíme Národnímu divadlu, které je od kavárny přes ulici.
Dnešní podoba kavárny na rohu Národní třídy a Smetanova nábřeží se od té původní trochu liší, například vchod, který je dnes z Národní třídy, původně neexistoval. To jsou ale pouhé maličkosti. Důležité je, že se zde potkávali příslušníci společenské elity, velmi často sem chodili bratři Čapkové, malíři Špála či Zrzavý, básník Jaroslav Seifert či Václav Havel. Kavárna Slavia je dodnes symbolem pražské kavárenské kultury.
Kavárna Louvre
Na Národní třídě nedaleko od kavárny Slavia najdete Café Louvre. Tato další slavná kavárna vznikla v roce 1902 a blízké Slavii dokázala zdatně konkurovat. Také sem často zavítali Karel a Josef Čapkovi a čas od času sem během svého pražského pobytu zašel i Albert Einstein. Po roce 1948 byla kavárna uzavřena, neboť představovala z pohledu komunistů až příliš okatý buržoazní symbol. V dnešní době už ale naštěstí opět funguje a stále z ní budete cítit atmosféru belle epoque nebo nádech první republiky.
Kavárna v Obecním domě
Obecní dům jako celek představuje secesní skvost celé Prahy, a i dnes se vyplatí do jeho kavárny čas od času zamířit. Obecní dům byl dokončen v roce 1911 a od té doby se i zde scházejí nejen pražské osobnosti nad šálkem dobré kávy. Za zmínku rozhodně stojí interiér celého domu i samotné kavárny. V ní stále naleznete lavice s koženou úpravou nebo sezení v oddělených boxech.
Kavárna Mánes
Funkcionalistická budova postavená na Masarykově nábřeží vedle Šítkovské vodárenské věže, která s ní dohromady vytváří jednu z nejikoničtějších pražských kompozic. Od svého počátku v roce 1930 byla tato kavárna především kavárnou uměleckou. Aby také ne, když za stavbou kavárny stál Spolek výtvarných umělců Mánes. I v dnešní době se zde konají vernisáže a řada dalších společenských akcí.
První pražská kavárna
Počátky kaváren lze vysledovat až do arabského světa. Do Evropy se kavárny dostaly přes Konstantinopol až na začátku 17. století. Káva jako taková byla zprvu odmítána a považována za ďáblův nástroj. Když si ale kávu oblíbil i papež Kliment VIII., bylo po ďáblovi i zákazech. Nejvíce kaváren vznikalo v Paříži, postupně však byly otevírány i ve městech jako je Vídeň či Praha.
V roce 1714 si jistý Arab, nebo Turek zařídil kavárnu na rohu ulic Karlova a Liliová. V té době však v domě, který dnes nese název u Zlatého hada, kávu pouze připravoval a poté jí zákazníkům roznášel domů. Byl to ale právě on, kdo v domě U Tří pštrosů nakonec skutečně otevřel první skutečnou pražskou kavárnu v pravém smyslu.