Hlavní obsah
Lidé a společnost

Když ještě prezident USA vedl demokratický svět: Bush v Praze znamenal vrchol prvního roku svobody

Foto: Public domain, via Flickr

George Bush starší a Václav Havel během návštěvy amerického prezidenta v Československu.

Datum 17. listopadu znamenalo začátek překotných změn, které z totalitní společnosti vytvořily společnost svobodnou. Symbolickým vrcholem tohoto období byl potom 17. listopad 1990.

Článek

Americká demokracie a sametová revoluce

Po několika málo týdnech Donalda Trumpa v úřadu prezidenta Spojených států se to již může zdát jako pohádka, ale skutečně bývaly doby, kdy USA podporovaly snahy všech zemí o přechod k demokracii. Československo nebylo výjimkou a třeba vysílání rádia Svobodná Evropa podporovaného Spojenými státy znamenalo pro mnohé jeho obyvatele jeden z mála pevných bodů ve světě, ve kterém mnoho dalších věcí, na které se dalo upnout, nebylo. Aktuální konec americké podpory rádia Svobodná Evropa jako by symbolizovala konec starých časů. To ale není předmětem našeho dnešního vzpomínání.

Na první výročí sametové revoluce totiž dorazil do Prahy tehdejší americký prezident George H. W. Bush. Předmětem jeho návštěvy nebyl podpis žádné konkrétní smlouvy, neřešila se podpora toho či onoho politického návrhu ani žádná specifická obchodní dohoda. Cíl byl jediný, oslavit symbolicky první rok svobody v Československu a vyjádřit úctu jeho obyvatelům i podporu politické reprezentaci.

George H. W. Bush byl pokračovatelem politiky Ronalda Reagana, veterán druhé světové války a republikán ze staré školy, která již dnes prakticky neexistuje. Se svojí manželkou Barbarou dorazil do Prahy přímo 17. listopadu a pro celé tehdejší Československo se jednalo o obrovsky významnou událost. Byla to také ohromná zkušenost nejen pro tehdejší politiky, ale i bezpečnostní složky.

George Bush v Praze

Nic podobného jako návštěvu amerického prezidenta země do té doby nezažila a požadavky americké strany na zajištění bezpečnosti byly zcela jiného typu než jaké měly třeba Sověti při návštěvách svých vůdců v době socialismu. Tehdy se řešilo spíše to, aby byli alespoň dočasně odklizeni ti, kteří by mohli návštěvu rušit nevhodným chováním, tentokrát zde československé bezpečnostní složky jednaly s americkými tajnými službami o tom, jak zajistit, aby George Bush nebyl přímo ohrožen.

Hlavním bodem jeho návštěvy bylo kromě jednání s prezidentem Václavem Havlem i setkání s premiérem Mariánem Čalfou, předsedou parlamentu a hlavní postavou pražského jara v roce 1968 Alexandrem Dubčekem i kardinálem Františkem Tomáškem, vystoupení na Václavském náměstí a projev.

Na Václavském náměstí vzniklo pódium opatřené na žádost americké strany neprůstřelným sklem. Nutno ale podotknout, že maximální bezpečnost Bushovi chtěly zajistit i československé úřady, neboť rok po sametové revoluci nebylo úplně jasné, jak budou lidé na návštěvu reagovat a zda se nenajdou skupiny, které by jí chtěly narušit. Celý prostor byl proto uzavřen a vstup k pódiu byl jen na vstupenky.

Celkově bylo ale na Václavském náměstí a v jeho okolí asi 100 tisíc lidí a všechny obavy se ukázaly jako zbytečné. Lidé vítali George Bushe, kterého doprovázel Václav Havel, s nadšením a atmosféra byla velice přátelská. Pomyslným zlatým hřebem celého večera bylo trojí zazvonění na repliku amerického zvonu svobody. George H. W. Bush zazvonil jednou za odvahu československého lidu, jednou za jeho svobodu a jednou za jeho děti. Na konec zazněla z úst George Bushe věta „Amerika bude stát po vašem boku“.

Foto: Joseph Lozada., Public domain, via Wikimedia Commons

George Bush starší s manželkou Barbarou v roce 2001.

Symbolický význam návštěvy

Zmíněné trojí zazvonění na zvon lze symbolicky vnímat jako konec jakési přechodné doby a definitivní potvrzení československé proměny ve svobodnou společnost a tržní ekonomiku. Přesně rok po zásahu proti studentům na Národní třídě už nemohlo být pochyb: Československo je součástí svobodného světa.

Za zmínku stojí ještě fakt, že George H. W. Bush se do Prahy podíval ještě jednou, konkrétně 17. listopadu 1999, na desáté výročí sametové revoluce. Tentokrát se zde sešel nejen s Václavem Havlem, ale také s Michailem Gorbačovem, Helmutem Kohlem nebo Margaret Thatcherovou. Nikdo z nich již není mezi námi, je ale prakticky jisté, že ze současného stavu umírající americké demokracie by neměl radost nikdo z nich.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz