Hlavní obsah
Lidé a společnost

Když na komín, tak na komín! Na těchto by se hrdinové Postřižin zapotili

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

O komín je třeba se starat

Komín je pro řadu z nás veskrze nezajímavá věc. Zaujmout nás dokáže jen když na něj leze paní správcová, anebo když v něm vidí děti cestu, kudy se dostávají dárky pod stromeček. To je ale chyba.

Článek

Historie komínů

Komín je zařízení, které slouží k odvodu spalin z topeniště. Zdá se tedy přirozené předpokládat, že o tenhle vynález museli lidé zakopnout hned ve chvíli, kdy si poprvé chtěli zatopit v interiéru. Tak jednoduché to ale nebylo. Od prvních pokusů o odvod kouře z interiéru vedla k dnešním monstrům dlouhá cesta.

Historie komínů začala samozřejmě v malých soukromých obydlích. I tam se vařilo a bylo potřeba odvádět kouř. Předchůdcem komína byl dymník. Pod tímto názvem se neukrývá nic jiného, než jednoduchý otvor ve střeše nebo stěně, sloužící k odvádění kouře z ohnišť. Dýmníky však byly jen chabou pomocí a nedokázaly odvádět kouř skutečně efektivně. V obydlích se tak v dřívějších dobách držely nepříjemné a samozřejmě také nezdravé výpary.

Je sice pravdou, že se topilo dřevem a situace tedy většinou nebyla tak hrozná, jako by místo něj hořelo uhlí, přesto ale o nějakém životním komfortu nemohla být ještě ve středověku žádná vážně míněná řeč. První komíny v pravém slova smyslu se objevily ve 12. století, avšak stavěny byly spíše sporadicky, a především pak zámožnými vrstvami. Byly také stavěny ze dřeva pokrytého hlínou. To rozhodně nebylo ideální řešení. Hlína se snadno drolila a dřevo bylo náchylné k požáru. K masovému rozšíření komínů začalo docházet až v 15.-16. století.

Teprve v 17. a 18. století se začaly prosazovat komíny zděné, vyrobené z cihel, kamene nebo betonu. Tyto komíny nabízely větší bezpečnost a životnost. S tím pak souvisely i první protipožární předpisy, které kladly důraz právě na nehořlavost komínových těles. Ve 20. století se potom spektrum materiálů pro komíny rozšířilo o nerezovou ocel nebo keramiku.

Komíny pro průmysl

S nástupem parního stroje se komíny staly nezbytnou součástí průmyslové infrastruktury. Spalování uhlí a dalších fosilních paliv vyžadovalo efektivní odvod kouře a spalin, a tak se komíny stavěly stále vyšší a mohutnější. Byly to právě komíny, které se staly vizuálním symbolem průmyslové revoluce, která začala v 18. a 19. století tak radikálně měnit tvář a podobu světa. Tyto mohutné stavby, čnící nad továrnami a hutěmi, poháněly stroje, které vytvářely bohatství, zároveň ale chrlily dým a znečišťovaly ovzduší. A to platí koneckonců dodnes.

A protože lidé milují soutěžení a rekordy všeho druhu, víme dobře i to, které komíny jsou nejvyšší. Ty nás totiž fascinují nejvíce. Dříve, než se podíváme na skutečné rekordmany mezi komíny, vytvořme si srovnání. Komín Dalešického pivovaru, kde se točily slavné Postřižiny, měří 22 m (herci nicméně ve slavné „komínové“ scéně seděli na maketě vysoké 3 m).

Nejvyšší komín(y) v Česku

V České republice máme hned dva komíny, které si dělají nárok na pozici toho úplně nejvyššího. Prvním z nich je komín elektrárny Chvaletice v Pardubickém kraji. Postaven byl v roce 1974 a dosahuje výšky 300 metrů. Především v minulosti býval označován jako „krasavice na Labi“. Druhým potenciálním rekordmanem je komín elektrárny Prunéřov v okrese Chomutov z roku 1981. I zde se uvádí, že dosahuje výšky 300 metrů. Přesné oficiální měření neexistuje a není tak možné s jistotou rozhodnout, který náš komín je skutečně nejvyšší.

Nejvyšší komín v Evropě

Nejvyšším komínem v Evropě je ten v areálu elektrárny Trbovlje ve Slovinsku na břehu řeky Sávy. Jeho výška je plných 360 metrů a postaven byl v roce 1976. Stejně jako naše komíny, i tento sloužil tehdejšímu jugoslávskému režimu k vlastní propagandě. V roce 2014 byla elektrárna uzavřena a komín je od té doby nefunkční. V současné době se vede ve Slovinsku diskuse o jeho dalším osudu. Náklady na jeho demolici jsou vysoké a řada lidí říká, že by se komín měl zachovat jako památka na průmyslovou historii Slovinska.

Foto: Pixbay

Továrna v noci není o nic méně impozantnější

Nejvyšší komín na světě

Nejvyšší komín na světě najdeme v elektrárně Ekibastuz GRES-2 v Kazachstánu. Jeho výška je impozantních 419,7 metrů. Byl postaven v roce 1987 a i tehdejší Sovětský svaz jeho zprovoznění pojal jako režimní propagandistickou akci. U své základny má komín průměr 40 m. I v jeho případě je budoucnost spíše ve hvězdách. Stále je sice v provozu, je ale pravděpodobné, že v dohledné buducnosti dojde k uzavření elektrárny.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz