Článek
Kmetiněves, 2024
Psal se první leden 2024 a u potoka v polích mezi obcemi Kmetiněves a Hospozín na Kladensku byla nalezena zavražděná dívka, třináctiletá Barbora. Pro vyšetřování byl složen celý speciální tým, který se od začátku spoléhal především na analýzu DNA. Dívka byla totiž znásilněná a vrah na místě zanechal biologické stopy.
K analýze se dobrovolně hlásili muži ze širokého okolí a policisté k nim přidávali vytipované podezřelé. Ani stovky z analyzovaných vzorků však nevedly k odhalení pachatele a policisté proto museli okruh testovaných neustále rozšiřovat. Právě díky tomu, že se vzorky začaly odebírat i od chlapců mladších patnácti let, byla nalezena shoda u vzorku číslo 632. Jednalo se o třináctiletého školáka Roberta.
Vyšetřování ukazovalo, že svoji spolužačku, která byla na cestě od kamarádky nejprve zabil a teprve poté znásilnil. V tomto případě šlo o vraždu čistě pro potěšení ze zabíjení. Jako mladistvý nemohl být souzen za vraždu. Pět let byl proto léčen v diagnostickém ústavu a poté byl propuštěn na svobodu. Již jako dospělý se opět dostal do křížku se zákonem a na kontě toho neměl málo. Za krádež vyfasoval ještě tříletou podmínku, za následné loupežné přepadení již ale putoval na šest let do vězení.
Krnov, 2011
Městečko Krnov v Moravskoslezském kraji šokovalo v roce 2011 brutální vražda jedenáctileté Denisy. O pachateli hrůzného činu nebylo od začátku pochyby. Byl jím sedmnáctiletý bratr oběti, Martin. Ten nejprve tvrdil, že svoji malou sestru ubodal při vzájemné hádce. Vyšetřování však ukázalo, že všechno bylo jinak a Martin se na vraždu připravoval.
Jeho motivem byla obyčejná žárlivost a pocit, že jeho setra je vinna tím, že mu okolí věnuje málo pozornosti. Jako sedmnáctiletý již mohl být souzen, byť soud může v takovém případě sáhnout pouze k polovičním trestům. V roce 2012 byl proto poslán na devět let do vězení. V roce 2019, kdy se jeho trest blížil ke konci, napadl ve vězení svoji terapeutku, a proto si za těžké ublížení na zdraví posedí o deset let déle.
Teplice 2016
V květnu roku 2015 došlo v jednom z opuštěných teplických domů k útoku tehdy čtrnáctiletého Daniela na jeho stejně starého kamaráda. Daniel jej shodil z výšky 12 metrů do šachty. Chlapec pád přežil, a i když celý případ projednával soud, útočník Daniel zůstal jako mladistvý na svobodě. Na jeho YouTube kanále se potom množila videa, kde zpívá o vraždách, o smrti a o krvi.
V únoru roku 2016 vylákal Daniel svoji třináctiletou přítelkyni Elišku do chaty zahrádkářské kolonie. Tam jí uškrtil a ubodal nožem. Daniel seděl v cele již ten samý večer. Sám se přiznal k fascinaci krví a k tomu, že pokud bude propuštěn na svobodu, bude pravděpodobně vraždit znovu. Soudní znalci v tomto případě došli k závěru, že je jen těžko představitelné, že by se Daniel mohl vrátit do normálního života. Podstupuje proto ústavní psychiatrickou léčebu, která může teoreticky trvat až do konce jeho života.
Praha 1998
Diváci seriálu Případy prvního oddělení si pravděpodobně pamatují na díl, ve kterém je vyšetřována vražda třináctiletého Daniela. Vražda zpočátku vypadala jako by chlapce zavraždil sexuální deviant. Kriminalistům trvalo dva týdny, než se dobrali pravdy.
Vražda měla totiž jako sexuálně motivovaná pouze vypadat. Vrahem byl patnáctiletý školák Tomáš. Celý případ měl ale ještě zajímavější a tragičtější pozadí. Oba chlapci se totiž jako prostituti prodávali starším mužům. Tomáš tak Daniela zavraždil proto, že mu přebral klienta. Jako patnáctiletý putoval v tomto případě vrah na šest let do vězení.
