Článek
Dvacáté století a proměny našeho světa
Turbulentní dvacáté století ovlivnilo naše dějiny zcela zásadním způsobem. Vstoupili jsme do něj jako součást Rakouska-Uherska a po celé řadě kotrmelců, vzestupů a pádů jsme jej opustili jakožto Česká republika. A právě zde je třeba hledat důvody toho, že někteří nositelé Nobelovy ceny dnes nejsou považováni za české, byť se zde narodili. K následujícím jménům bychom se proto mohli alespoň občas hlásit.
Bertha von Suttnerová
Hraběnka Bertha von Suttnerová, nositelka Nobelovy ceny míru za rok 1905.
V roce 1843 se v Praze na Novém městě narodila hraběnka Bertha Kinská ze Vchynic a Tetova. Připomeňme, že rod Kinských, jehož počátky lze vysledovat až do 13. století, je historicky český. Mládí trávila hraběnka střídavě v Brně a ve Vídni. Pohybovala se samozřejmě ve vybrané společnosti a není příliš divu, že se seznámila i s Alfredem Nobelem. Ten jí podle všeho dokonce požádal o ruku. Z manželství sice sešlo, ale přátelství vydrželo.
Alfred Nobel založil svůj známý fond, z nějž se udělovaly ceny za mimořádné přínosy v lékařství, chemii, fyzice a literatuře. Bertha ale Nobela inspirovala k tomu, aby byla udělována i pátá cena, ta za přínos světovému míru. Poprvé se udělovala v roce 1901, tedy o pár let později než první ceny za ostatní obory a také se tak stalo již po smrti Alfreda Nobela.
A první ženskou nositelkou Nobelovy ceny míru se v roce 1905 stala… Bertha von Suttnerová. Nenechte se ale mýlit, rozhodně se tak nestalo proto, že hraběnka měla blízký vztah s Alfredem Nobelem. Ona sama se všemožně snažila o ukončení válek a o to, aby lidstvo řešilo své problémy jinak. Její román Die Waffen nieder! (česky Odzbrojte!) je zásadním protiválečným dílem. Nabízí se otázka: proč vlastně tuto nositelku Nobelovy ceny nepovažujeme za českou?
Gerty Radnitzová Coriová a Carl Ferdinand Cori
Gerty a Carl Ferdinand Coriovi, nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékažství za rok 1947.
Také další dva laureáty Nobelovy ceny zná u nás jen málokdo. Platí to i přesto, že se oba budoucí manželé narodili v roce 1896 v Praze. Vyrůstali v pražském německém židovském prostředí a oba nastoupili ve svém rodném městě na lékařskou fakultu (tu německou). Tam se také poznali. V roce 1920 oba obhájili své rigorózní práce a v ten samý rok se vzali.
V roce 1922 potom odcestovali do USA, konkrétně do Buffala, kde se začali zabývat výzkumem metabolických procesů. Podařilo se jim popsat proces, který se dnes nazývá Coriho cyklus. Jde o to, že svaly vytvářejí při aktivitě kyselinu mléčnou, která se v játrech následně přeměňuje na glykogen. Ten se zase mění na glukózu, která se vstřebává ve svalových buňkách. Dvojice pokračovala ve zkoumání toho, jak se glykogen rozkládá na glukózu, a v letech 1938-1939 se jim podařilo identifikovat enzym, který tento rozklad iniciuje.
V roce 1947 dostali oba Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství (Gerty jako první žena v historii) společně s Argentincem Bernardo Houssaym. Do Prahy se již po válce nikdy nepodívali, Gertina matka Martha byla v roce 1942 umístěna do Terezína, kde brzy zemřela.
Peter Gruenberg
Peter Gruenberg byl jako sedmiletý odsunut s rodinou z Československa.
V roce 2007 byla udělena Nobelova cena za fyziku Francouzi Albertu Fertovi a Němci Peteru Grünbergovi za objev tzv. „obří magnetorezistence“. Šlo o významný objev, který následně umožnil výrazné zmenšení a zvýšení kapacity pevných disků, které dnes používá každý z nás, ať už si to uvědomujeme či nikoliv. Práce obou zmíněných vědců měla zásadní dopad na rozvoj výpočetní techniky.
Nás bude zajímat především jméno Petera Gruenberga. Ten se totiž narodil v roce 1939 v Plzni a žil v obci Dýšina na Plzeňsku. Protože jeho rodiče byli německé národnosti, v roce 1946 byla rodina (otec již v té době nežil) odsunuta z Československa a Peter Gruenberg pak od té doby celý život prožil v Německu, samozřejmě jako německý občan, byť se narodil jako ten československý. I takové příběhy psalo 20. století.
Zdroje informací: https://www.nobelprize.org/prizes/physics/2007/grunberg/facts/
