Článek
Unikátní kostel
V okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji leží Žermanická přehrada a na jejích březích leží obec Soběšovice. Její osudy jsou velmi turbulentní a táhnou se po velkou část historie. Ta novodobá ale znamenala pro Soběšovice opravdu velké změny. Největší z nich se udála v padesátých letech minulého století. Váže se k ní i jedna velká kuriozita: jediný kostel, který byl v tehdejším Československu postaven v padesátých letech.
Jak je možné, že v době, kdy u nás panoval ten nejtvrdší komunismus, který se církev snažil systematicky ničit a rozebírat, rostl u nás nový kostel? Jedná se o kuriozitu, která stojí za připomenutí. Pojďme se tedy podívat na to, jak k této jedinečné situaci vlastně došlo.
Historie kostela v Soběšovicích
V Soběšovicích stál kostel prokazatelně již v roce 1447. Velká změna nastala v roce 1681. V tomto roce byl v Soběšovicích postaven dřevěný kostel, který sloužil místním obyvatelům do roku 1788. Poté již kapacitně nestačil a bylo potřeba postavit nový. Tím byl kamenný kostel dokončený o rok později, tedy v roce 1789.
V roce 1933 uhodil do kostela blesk a následný požár kostel vážně poničil. Poškození se týkalo střechy i zvonu z roku 1538, který spadl a rozbil se na několik kusů. V době po druhé světové válce potom padlo rozhodnutí o tom, že je v regionu třeba vybudovat kanál odvádějící vodu z řeky Morávky, kterou bylo následně nutné sbírat ve vodní nádrži, jejímž prostřednictvím bude potom možné regulovat řeku Lučinu. Její voda tak mohla být následně využívána pro průmyslové účely.
Zmíněnou nádrží byla Žermanická přehrada. Její stavba pak znamenala zatopení údolí Žermanic a Soběšovic. Pod vodou se měl ocitnout i prostor, kde se nacházely škola, hřbitov a právě kostel. Dne 28. října 1956 se proto v soběšovickém kostele konala poslední bohoslužba. Po ní bylo odvezeno veškeré vnitřní vybavení, došlo ke snesení střechy a následné demolici.

Žermanická přehrada, kvůli které byl kostel v Soběšovicích znovu vystavěn.
V té době již byla obec domluvena s úřady na tom, že hřbitov, kostel i škola budou znovu vystavěny na vyvýšeném místě v oblasti, kde měla vzniknout nová obec. Hřbitov a škola skutečně byly přeneseny, resp. znovu postaveny. Kostel byl ale v nedohlednu, což bylo koneckonců v souladu s duchem doby. Komunistické úřady se samozřejmě ke stavbě kostela neměly.
Občasné Soběšovic se s tím však odmítali smířit, a i přes dobu, která občanským aktivitám, tím méně těm spojeným s náboženstvím, rozhodně nepřála, navrhli řešení. To spočívalo v tom, že si kostel postaví sami. I k tomu však bylo nutné povolení. Úřady v tomto ohledu občanům házely nejrůznější klacky pod nohy a věc schválně protahovaly. V dubnu 1957 bylo ovšem konstatováno, že:
„V obci Soběšovice se v důsledku výše uvedených okolností vytvořila velmi napjatá situace a nebylo by nyní vhodné a snad ani politicky únosné, činit výstavbě náhradního kostela překážky, nebo vytvářením administrativních průtahů rozhodnutí o povolení stavby déle protahovati.“
Potom už to bylo na občanech a dne 27. října 1957 byl vysvěcen základní kámen nového svatostánku. Aby bylo možné použít maximum materiálu a vybavení z původního kostela, byl ten nový navržen ve stejných rozměrech. Na stavbě se podíleli prakticky všichni místní obyvatelé a dokončena byla kolaudací v říjnu 1961. Je třeba říct, že stát nepomohl ani žádným materiálem nebo příspěvkem, vše museli obstarat místní obyvatelé. Několik dní po kolaudaci byl potom kostel vysvěcen. Od té doby slouží kostel, který nese název Kostel Navštívení Panny Marie, dodnes. Datem svého vzniku je skutečně unikátní.
Zdroje informací: https://farnost-domaslavice.webnode.cz/historie-filialniho-kostela/