Hlavní obsah
Lidé a společnost

Komunisté se neštítili ničeho: rok 1947 a pokus o atentát na tři ministry

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Jan Masaryk (vpravo, na snímku s Vlado Clementisem) byl jedním z adresátů balíčků s výbušninou

Období od května 1945 do února 1948 bylo vše, jen ne klidné. Dokládá to mimo jiné i nezdařený pokus o atentát na tři demokratické ministry z roku 1947. Vžilo se pro něj označení „Krčmaňská aféra“.

Článek

Podezřelé balíčky

Dne 10. září 1947 dostali tři ministři řadící se k demokratické, tj. nekomunistické části tehdejší Gottwaldovy vlády, poštou podezřelé balíčky. Na první pohled vypadal jejich obsah jako lahvička s parfémem, tím ale rozhodně nebyl. Balíčky však byly na první pohled poněkud podezřelé a ke svým adresátům se vůbec nedostaly. Policejní analýza ukázala, že všechny obsahovaly výbušninu. A komu, že byly vlastně určeny? Janu Masarykovi, Prokopu Drtinovi a Petru Zenklovi.

Jan Masaryk zastával funkci ministra zahraničí, a to bez stranické příslušnosti. Petr Zenkl byl první místopředseda vlády, neboť vedl Národní socialisty, tedy druhou nejsilnější stranu. Ze stejné strany byl i Prokop Drtina, ministr spravedlnosti.

Balíčky byly odeslány z Prahy, konkrétně z pošty v Ostrovní ulici. Vyšetřování vedl Sbor národní bezpečnosti, ten však byl již nějakou dobu pod kompletní komunistickou kontrolou. Vyšetřovatelům se podařilo identifikovat obchod, ve kterém byly pořízeny krabičky, v nichž byla výbušnina umístěna. Tam se ale vše zastavilo.

Foto: unknown, taken in 1938, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Petr Zenkl v roce 1938

Média mezitím spekulovala, že motivem pokusu o atentát je odpor tří ministrů k tzv. milionářské dávce, která se v té době projednávala, a kterou komunisté populisticky prosazovali. Řešení případu bylo ale v nedohlednu.

Horká stopa

Na sekretariát Národně socialistické strany dorazil koncem září jistý Ladislav Loveček, rolník z obce Krčmaň v Olomouckém kraji. Ten přinesl informaci, že krabičky (objevily se i v médiích) viděl u truhláře Jana Kopty, který je vyráběl na žádost člena sekretariátu olomoucké KSČ, Aloise Zapletala. Další svědectví dokonce ukázala, že se o tom, že ministrům pošlou „mouku“.

Případ v tu chvíli převzalo Olomoucké krajské zastupitelství, konkrétně státní zástupce Doležel. Při výsleších Aloise Zapletala vyšetřovatelé navíc zjistili, že na příkaz jistého komunistického poslance, konkrétně Jury Sosnara, ukryl po celém okolí velké množství nelegálně držených zbraní.

Prokop Drtina tyto informace odhalil v poslanecké sněmovně a donutil tím KSČ reagovat. Sosnara spolustraníci donutili vzdát se mandátu, a dokonce ani neprotestovali, když byl vzat do vyšetřovací vazby.

Konec nadějí na vyšetření případu

Jakékoliv další vyšetřování ovšem pohřbil „vítězný únor“. Po převratu byl Prokop Drtina zatčen a uvězněn, Jan Masaryk zemřel za velmi podivných okolností a Petr Zenkl emigroval. Komunisté se poté celý případ před veřejností pokusili otočit. Státní zastupitel Doležel, jeho kolegové i svědci se ocitli na lavici obžalovaných a většina z nich byla skutečně odsouzena. Někteří z nich se dostali z vězení až po letech, jiní vůbec. Komunisté tvrdili, že šlo o pokus národních socialistů o diskreditaci KSČ v Olomouci…

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Foto z vyšetřovacího spisu Prokopa Drtiny, který byl po převratu zatčen a uvězněn

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz