Článek
František Křižík
Historii využití elektrické energie v českých zemích nelze popisovat bez zmínky o Františku Křižíkovi. Bez něj by totiž ona elektrifikace neprobíhala rozhodně tak rychle. František Křižík se narodil v roce 1847 jako syn ševce a posluhovačky. Od dětství u něj byl patrný talent ke studiu technických předmětů, zato z němčiny dokonce na gymnáziu propadl. Jedno propadnutí se dá napravit, horší ale bylo, že jako chlapec z chudých poměrů neměl peníze na to, aby mohl zaplatit poplatek, bez nějž nemohl maturovat (ano, tak to tenkrát fungovalo).
Asi vůbec nejslavnější český vynálezce tak neměl ani maturitu. Na druhou stranu měl ale štěstí. Jeho talentu si totiž všiml profesor pražské techniky Václav Zenger a zařídil, že Křižík mohl v Praze studovat techniku i bez maturity, jako tzv. mimořádný posluchač. Přivydělávat si ale musel a kromě toho, že opisoval noty, pomáhal také v továrně na železniční signalizační zařízení. To se mu jako brigádníkovi povedlo významně zdokonalit. Výhybky byly najednou automatické a návěstidlo bylo možné ovládat na dálku.
František Křižík v roce 1902
Křižík a jeho největší vynálezy
Za tento vynález dostal Křižík 1000 zlatých, což byla tenkrát velmi velká suma. Bez starostí o finance tak mohl pracovat na tom, co ho baví. V roce 1878 si navíc mohl dovolit odcestovat do Paříže, kde právě probíhala světová výstava. Na ní se světu představovaly takové vynálezy jako šicí stroj, telefon, první přístroje na záznam obrazu apod.
Pro Křižíka byla ale nejzajímavější oblouková lampa. Zdrojem světla byl elektrický oblouk mezi dvěma uhlíky. Problém byl ale v její krátké životnosti. V nepřetržité práci vydržela sotva hodinu. Křižík proto začal přemýšlet o tom, jak její životnost prodloužit, a tak se zrodila oblouková lampa se samočinnou regulací vzdálenosti uhlíků.
Ve stejném roce se již v Čechách pomalu začala elektřina prosazovat, některé továrny si nechaly elektřinu zavádět. Každá z nich měla přitom i vlastní malou elektrárnu. Křižík sám si opět díky svému novému vynálezu finančně polepšil a začal prosazovat elektrifikaci celé země. Začal také dostávat nové zakázky. Jedna z nich jej přivedla do Jindřichova Hradce v Jižních Čechách.
První veřejné osvětlení v Rakousku-Uhersku
V Jindřichově Hradci měl Křižík v budově bývalého panského mlýna zřídit elektrárnu a připravit elektrickému osvětlení místního hradu a také pivovaru. Proč ale osvětlení nerozšířit i do ulic? František Křižík začal s přípravami na osvětlení náměstí a z něj vedoucí Panské ulice. Onen slavný den nastal v pondělí 14. března 1887, kdy se část Jindřichova Hradce rozzářila přesně v 19:00 do tmy. Úspěch to byl fenomenální, malé jihočeské město se stalo prvním v celém Rakousku-Uhersku, kde se mohli pyšnit elektrickým veřejným osvětlením.
Od 1. dubna příštího roku byla již elektrickým osvětlením vybavena podstatná část města a jako kuriozitu tady Křižík dokonce provozoval elektrickou tramvaj. Tu potom realizoval v Praze. František Křižík byl ovšem sice geniální vynálezce, nebyl ale byznysmen. Jeho podnikání se příliš nedařilo a trh postupně začali ovládat jeho konkurenti. Ti možná nebyli tak skvělými vynálezci, byli ale mnohem lepšími obchodníky.
František Křižík prožil dobu první republiky mimo hlavní dění a již jen jako divák mohl vidět, jak je naplňován jeho dávný sen o elektrifikaci. František Křižík zemřel ve věku 93 let v roce 1941. Pochován je na Slavíně a jeho pohřeb patřil k těm, které se proměnily v demonstraci národního odporu proti nacistické okupaci.
