Článek
Výbuch v Krásném Březně
V půl čtvrté odpoledne dne 31. července 1945 explodovalo muniční skladiště v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Uskladněná munice vybuchovala nejméně dvacet minut, a o život přitom přišlo 27 lidí, desítky dalších potom utrpěli zranění. Prakticky okamžitě se pak místní obyvatelé začali mstít na civilním německém obyvatelstvu.
Na několika místech Ústí nad Labem začali lidé volat „tím jsou vinni Němci“ a následně začali Němce také fyzicky napadat. Poznat Němce v té době nebylo přitom žádným problémem, neboť všichni museli nosit na rukou bílé pásky s písmenem N. Lynčování mělo několik center. V první řadě šlo o most doktora Edvarda Beneše, dále potom Mírové náměstí a ústecké hlavní nádraží.
Útoků na Němce se účastnili jak civilisté, tak českoslovenští i sovětští vojáci. Několik lidí bylo utopeno v požární nádrži, další včetně matky s dítětem v kočárku byli shozeni z mostu do Labe, a řadu lidí dav zkrátka ubil a ukopal k smrti. Celkový počet obětí mezi německým obyvatelstvem činil pravděpodobně 80 až 100 lidí. Jejich jmenný seznam nemáme a nejspíš již nikdy mít nebudeme. Lze nicméně předpokládat, že například 17 německých pracovníků firmy Setuza, kteří v inkriminovanou dobu přecházeli po konci směny most patří právě obětem masakru.
Vyšetřování a dopady masakru
Druhý den po zmíněných událostech dorazila do Ústí nad Labem vyšetřovací komise vedená ministrem vnitra Noskem a generálem Ludvíkem Svobodou, pozdějším prezidentem republiky. Jejich úkolem nebylo řešit masakr, nýbrž vlastní výbuch. Ludvík Svoboda koneckonců masakr německých obyvatel v zásadě pochválil a označil jej za správné vypořádání se s „pátou kolonou“.
Vyšetřování označilo za viníky výbuchu německé Werwolfy, tedy německé záškodníky pokračující partyzánským způsobem v boji i po oficiálním konci druhé světové války. Vyloučit to nelze i proto, že Werwolfové v oblasti Ústí nad Labem skutečně operovali. Současně je však třeba říct, že žádné skutečné vyšetřování neproběhlo a viníci byli označeni již po několika málo hodinách v souladu s obecnou politickou objednávkou.
Pravda je taková, že skutečnou příčinu výbuchu muničního skladu již dnes asi neodhalíme. Historici nám nabízejí hned několik možných variant. Kromě zmíněného útoku Werwolfů mohlo jít o sabotáž některého z pracovníků, mezi kterými byli i zajatci z řad SS. Stejně tak ale mohlo jít o nechtěnou nehodu, nebo dokonce akci československé tajné služby, která by tím mohla podpořit své postoje na právě probíhající postupimské konferenci. Sudetští Němci s masakrem v Ústí nad Labem dlouhou dobu operovali jako s tzv. německými Lidicemi. Ačkoliv počet obětí mnohonásobně zveličovali, nic to nemění na faktu, že tento a podobné masakry civilistů včetně žen a dětí jsou temnou skvrnou na poválečné historii Československa.
Zdroje informací: https://www.usti.cz/dejiny/1945-95/ul-8-9.htm
