Článek
Zrození Mladého hlasatele
Počátky časopisu Mladého hlasatele jsou spojeny se jménem Jaroslava Foglara. Nebo alespoň podle zavedené interpretace. Obecné povědomí totiž praví, že to by právě on, kdo přednesl v nakladatelství Melantrich nápad na časopis pro mládež. Následně nakladatelství skutečně časopis vydávat začalo, ale bez Jaroslava Foglara coby kmenového redaktora. Často se to interpretuje tak, že Melantrich Foglara podvedl a jeho nápad mu „ukradl“.
Jinými slovy, Melantrich vystupuje jako onen zlý kolos či korporát, který převálcoval jednotlivce, aby k němu později přišel s prosíkem. To je sice pěkný námět na filmový scénář, ale realita bývá většinou o něco střízlivější.
Je totiž naivní se domnívat, že rozhodovací procesy tak velkého nakladatelství jako je Melantrich, závisely na nápadu jakéhosi neznámého mladíka. Stejně tak je absurdní představa, že Melantrich sám o sobě nikdy nezvažoval vydávání časopisu pro tak významnou a velkou skupinu potenciálních zákazníků. U nás i v zahraničí časopisy pro děti a mládež samozřejmě vycházely. Mimochodem, na přelomu let 1932 a 1933 se v Praze dokonce konal velký mezinárodní veletrh časopisů pro děti a mládež.
Nápad časopisu pro mládež tak sám o sobě nebyl nijak převratný. Je mnohem realističtější chápat to tak, že Foglar mohl přispět v neformálních rozhovorech s ředitelem Melantrichu Šaldou, se kterým jej seznámila Šaldova manželka, nějakým nápadem či myšlenkou. Vnímat Mladého hlasatele čistě jako dílo Jaroslava Foglara je s největší pravděpodobností přehnané.
Ježek v kleci: nesmrtelný symbol Foglarova díla.
Malý hlasatel
Mimochodem, časopis původně vycházel jako „Malý hlasatel – týdeník nejmladších čtenářů“. To mimochodem není moc „Foglarovské“, protože Jaroslav Foglar se nikdy netajil tím, že dětský věk mu nijak neimponoval. Vždy tíhnul k věku jinošskému a to vydrželo až do smrti. Nulté číslo Mladého hlasatele vyšlo 24. června 1935 a pod vedením redaktora Břetislava Mencáka. Řada textů v něm byla Foglarova.
Publikace změnila jméno na „Mladý hlasatel – Obrázkový, zábavný časopis pro chlapce a děvčata“ od svého druhého ročníku, tedy od roku 1936.
Mladý Hlasatel a příchod Jaroslava Foglara
Na podzim roku 1938 několik čísel Mladého hlasatele nevyšlo. Důvod byl ten, že redaktor Mencák a další zaměstnanci Melantrichu byli mobilizováni. Časopis začal znovu vycházet v prosinci 1938 pod vedením redaktora Bureše. Kmenovým členem redakce se stal i Jaroslav Foglar.
A právě v prosinci 1938 se v Mladém hlasateli objevili poprvé Rychlé šípy. Právě tím se stal Mladý hlasatel nesmrtelným. Přichází také Foglarova iniciativa, která vyzývala čtenáře, aby zakládali kluby. Z dnešního pohledu je to těžko představitelné, ale náklad časopisu byl v letech 1940/1941 200 000 výtisků.
Kluby Mladého hlasatele se navíc staly velmi významné poté, co byl v listopadu 1940 zrušen Junák. Skauti se začali organizovat právě do klubů Mladého hlasatele. Nevydrželo to ale dlouho. I přesto, že Mladý hlasatel se snažil být přísně apolitický, a dokonce měl rubriku „výuka němčiny“, německé okupační úřady rozhodly v květnu 1941 o jeho zrušení. Foglar a další redaktoři se to dozvěděli z hodiny na hodinu, uprostřed přípravy nového čísla. To poslední vyšlo 17. května 1941. Foglar ale mohl vydat alespoň Záhadu hlavolamu knižně.
Další historie Mladého hlasatele je potom spojena už jen s několika pokusy o jeho obnovu na začátku devadesátých let po sametové revoluci. Tyto pokusy ale neměly dlouhého trvání a pro podobný časopis už nebyl dostatečně velký trh.
Závěr
Jak se tedy postavit k otázce významu Jaroslava Foglara pro Mladého hlasatele? Ten byl samozřejmě velmi velký. Bez toho, že právě na jeho stránkách se zrodily Rychlé šípy, by dnes byl Mladý hlasatel asi zcela neznámý. Na druhou stranu ale nelze Foglara považovat za zakladatele Mladého hlasatele, to je podle všeho značně přibarvená legenda.
Josef Nožička, „NEDÁME SE!“ Diplomová práce, Univerzita Karlova, 2013, https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/52040/DPTX_2011_2_11210_0_146139_0_121963.pdf?sequence=1&isAllowed=y
