Článek
Osud Marie Antoinetty byl rozhodnut již za jejího dětství
Marie Antoinetta se narodila jako patnácté dítě královny Marie Terezie, rakouské arcivévodkyně a české královny. Již od dětství byla nesmírně živá a zvídavá. Hrám se věnovala výrazně raději než studiu. Přesto byla ale podle všeho velmi inteligentní. Jako malá samozřejmě neměla ani tušení o tom, že rodiče již plánují její budoucnost do nejmenšího detailu.
Jednání mezi Rakouskem a Francií vyústilo v plán na další spojení dvou nejmocnějších evropských panovnických rodů, tedy Habsburků a Bourbonů. Následník francouzského trůnu Ludvík XVI. si měl vzít jednu z dcer Marie Terezie. Nejprve nebylo specifikováno kterou, časem byla ale pro tento úkol vybrána právě Marie Antoinetta. Čekalo jí proto další náročné studium francouzštiny, francouzské dvorské etikety, módy, historie a podobně.
Ke sňatku došlo v době, kdy bylo Marii Antoinettě 14 let. Svatba se konala ve Vídni a její manžel na ní nebyl přítomen, ženil se totiž v zastoupení. Hned poté se vydala do Francie a svoji rodnou Vídeň již neměla nikdy v životě spatřit. Její matka nesla odjezd své nejmladší dcery až překvapivě těžce, což svědčí o jejich silném poutu. Současně jí však zakázala korespondenci se sourozenci s výjimkou její nejbližší sestry Marie Karoliny.
Příjezd do Paříže
V Paříži poprvé viděla svého manžela Ludvíka XVI., kterému bylo v té době 15 let. Šlo o chlapce velmi introvertního a podle všeho nepříliš inteligentního. Ačkoliv byli oba povahově velmi rozdílní, přesto si dokázali mezi sebou vytvořit poměrně vřelý vztah. Problémy však na sebe nenechaly dlouho čekat.
Marie Antoinetta byla z Vídně zvyklá na přísnou etiketu. To, co zažívala v Paříži bylo ale mnohonásobně horší. Na každém kroku byla pod neustálým dohledem a brzy na ní navíc začal být vyvíjen stupňující se nátlak kvůli neschopnosti přivést na svět dítě. Dodnes není zřejmé, jaký byl skutečný důvod. Pařížský dvůr byl navíc mnohem více intrikánský než ten vídeňský.
Královna Marie Antoinetta
Když v roce 1774 zemřel Ludvík XV. a z manžela Marie Antoinetty se stal francouzský král, znamenalo to v jejím životě podstatnou změnu. Hlavní náplní jejího života se staly večírky a plesy. V této době se také setkala se švédským šlechticem Von Forsenem a vznikl mezi nimi citový vztah. Otázka, zda šlo i o vztah fyzický však není dodnes zodpovězena.
Velkým předělem byl i rok 1778, kdy Marie Antoinetta porodila dceru. Za porod dostala od Ludvíka dárek v podobě zámku Malý Trianon. A právě na něj se poté často uchylovala, aby unikla nesnesitelnému tlaku na královském dvoře. Následovaly porody dalších tří dětí, z toho dvou synů. Ludvík Josef však zemřel jako sedmiletý na vrozené zdravotní problémy a Marie Žofie, která se narodila s fyzickými deformacemi, se nedožila ani jednoho roku.
Zásadním způsobem se však změnil názor veřejnosti na Marii Antoinettu. Francie v té době prožívala ekonomicky velmi náročné období. Podpora nově vzniklých Spojených Států ve válce proti Anglii odčerpávala zdroje, a královská pokladna byla prakticky prázdná. Lidé často hladověli a jejich hněv se začal obracet proti všemu co souviselo s monarchií. Marii Antoinettě byly vyčítány opulentní večírky a začaly se o ní šířit nejrůznější pomluvy.
Údajně měla mít řadu milostných poměrů s muži i ženami a vyčítáno jí bylo úplně vše. Jednou byla kritizována za nákup drahých šatů, podruhé za to, že šla do společnosti v šatech obyčejných, čímž údajně nepodporovala francouzské výrobce. V létě 1789 se nahromaděná frustrace obyvatel proměnila ve výbuch revolučního násilí. Karel s královnou museli opustit Versailles a ocitli se v určitém domácím vězení. Ludvík nicméně zůstával hlavou státu a oba se zatím mohli utěšovat myšlenkami na to, že vše dobře dopadne.
Revoluční popravy
Jednou se pokusili uprchnout do Rakouska, jejich plán byl však prozrazen. Revoluce nabírala na obrátkách a v lednu 1793 byl Ludvík XVI. popraven. Marie Antoinetta byla samozřejmě zbavena svého titulu královny a stala se z ní „obyčejná“ vdova. Postupem času začínalo být jasné, že se nevyhne ani jí.
Její poprava ale nepřišla hned po popravě manžela a ona tak několik měsíců žila v nejistotě týkající se její budoucnosti. Postupně byla oddělena i od svých dvou dětí a v tu chvíli se z 37leté ženy stal definitivně pouhý stín bývalé osobnosti. Legenda mluví o tom, že jí zbělely vlasy během jednoho jediného dne před popravou. Lékaři se však shodují na tom, že je mnohem pravděpodobnější, že k této fyziologické změně došlo během celého několikaměsíčního období. K popravě Marie Antoinetty došlo 16. října 1793. Podle svědků na ní šla důstojně. Poprava proběhla gilotinou a byla zakončena fanatickým jásotem davu poté, co kat zvedl její hlavu.
Dnešní vnímání Marie Antoinetty je značně odlišné od toho, jak ji viděli obyčejní Francouzi v 18. století. Rozhodně nešlo o ženu, které by byl osud jejích poddajných lhostejný. Byla ve skutečnosti velmi citlivá a naprostá většina z pomluv se nezakládala na pravdě. Smutný osud potkal i jejího druhého syna. Byl sice monarchisty po popravě otce prohlášen za krále, po oddělení od matky žil ale v naprosto otřesných podmínkách vězení a ve svých deseti letech zemřel na celkové vysílení organismu.
Zdroje informací: https://www.denik.cz/ze_sveta/marie-antoinetta-dcera-marie-terezie.html