Článek
Marie Chalupová
Marie Chalupová, rozená Dibelková, se narodila v červnu 1925 v obci Liboměřice na Chrudimsku. Rodina Dibelkových poctivě hospodařila na velkých pozemcích. S únorem 1948 proto rodině začaly velké problémy.Rodina musela vstoupit do JZD a odpor ke komunismu byl stvrzen.
Marie Dibelková odešla i bez požehnání rodičů do Prahy a začala studovat sociálně zdravotní školu. Poté pracovala jako učitelka v mateřské škole v obci Písková Lhota. Zasnoubila se také s Josefem Chalupou.Ten byl příslušníkem SNB, ale stejně jako Marie byl zděšený z politického vývoje v Československu.
Odboj a dopadení
Marie Dibelková i Josef Chalupa se aktivně zapojili do protikomunistického odboje, Josef Chalupa např. tajně kopíroval policejní spisy. V prosinci roku 1948 byl ale zatčen. I když byl nakonec propuštěn, neboť proti němu nebylo shromážděno dost důkazů. Od SNB byl ale vyhozen a rozhodl se pro emigraci.
V Německu se dal potom do služeb americké CIC a do Československa se vrátil jako tzv. agent-chodec. Systém agentů-chodců ale především zpočátku nebyl příliš dobře organizovaný a až příliš jich bylo odhaleno. Na Josefa Chalupu „přišla řada“ v červnu 1949. Byl odsouzen k trestu smrti, který byl následně změněn na doživotí. Během pobytu ve vězení se mu podařilo utéct, znovu utéct a emigroval do USA.
V té době už byla ale ve vězení i Marie Chalupová. Tu si StB odvedla přímo z mateřské školy. Důvodem byla pomoc, kterou poskytla agentům Štěpánu Gavendovi a Miloši Zemánkovi. Konkrétně jim sehnala od své známé razítka na falešné doklady.
Po zatčení byla brutálně bita, prsty jí byly lámány tak, že do nich vyšetřovatel udeřil ve chvíli, kdy jimi měla provléknutu tužku. Po některých výsleších se vracela v takovém stavu, že se jí její spoluvězenkyně, často prostitutky, musely snažit poskytnou alespoň základní ošetření a poskytovaly jí svůj slamník proto, aby se mohla vyspat (slamník proto měly jen některé vězenkyně, ostatní spaly na tvrdé podlaze).
Na příběhu Marie Chalupové, tehdy ještě Dibelkové, je fascinující následující: nikdy nikoho neprozradila a při mučení nevydala ani hlásku. Z této neuvěřitelné statečnosti byli nesmírně překvapeni i dozorci a její mučitelé. Sama Marie Chalupová to později komentovala tak, že jí sílu dodávala víra, neboť byla silně věřící.
I ona byla následně odsouzena k trestu smrti s tím, že jí byl trest později zmírněn na 15 let žaláře. Ve vězení na Pankráci byla i v době, kdy se konala poprava Milady Horákové. Poté putovala po věznicích v Čechách i na Slovensku. Po smrti Antonína Zápotockého byla potom propuštěna, přesněji po 8,5 letech. Po propuštění začala okamžitě plánovat emigraci za pomoci bratra svého snoubence. Ten byl ovšem zatčen a Marii Dibelkové hrozilo, že bude opět zavřena. Před vězením ji zachránil druhý bratr Josefa Chalupy, František. Tím, že se vzali, mohla Marie, nyní již Chalupová, argumentovat, že jako vdaná nemá důvod utíkat.
To, co začalo jako fingovaná svatba, ale přerostla ve skutečnou lásku a oba spolu vydrželi až do smrti. Marie Chalupová zemřela 25. prosince 2017 ve věku 92 let.
