Článek
Dětská láska
František Štěpán se narodil v Lotrinsku, ale již od dětství se pohyboval na vídeňském habsburském dvoře. Když mu bylo patnáct let, poprvé spatřil Marii Terezii, dceru císaře Karla VI. Té bylo v té době pouhých šest let a jen těžko si lze představit, že mohla ve Františku Štěpánovi vzbudit jakýkoliv romantický zájem. Naopak to ale neplatilo a teenager František Štěpán Marii Terezii rozhodně zaujal. Nebyla ale jediná, Františka Štěpána si oblíbil i Karel VI., který stále marně toužil po narození syna.
Když začínalo být jasné, že se syna nedočká, přijmul Karel VI. realitu a začal pracovat na tom, aby po něm vládu převzala jeho dcera, Marie Terezie. To z ní již byla krásná dospívající dívka a František Štěpán si jí začal všímat i jinak než doposud. Mezi oběma mladými lidmi se začalo vytvářet romantické pouto.
Karel VI. každopádně věděl, že třeba vybrat dceři v její nové situaci následnice trůnu vhodného manžela. Pokud si ale myslíte, že volba padla na Františka Štěpána, jste na omylu. Osobní vztah Karla VI. k sympatickému mladíkovi byl irelevantní, Karlovou volbou byl starší bratr Františka Štěpána jménem Clemens. Zasáhl ale osud a on se stal obětí neštovic, metly té doby.
František Štěpán postoupil a stal se vévodou Lotrinským. Císař sňatek povolil pod jednou podmínkou, vévoda vymění Lotrinsko za Toskánsko. Potom už sňatku nic nebránilo a 12. února 1736 se ve Vídeňském Augustiniánském kostele konala svatba, která se od většiny svateb na takto vysoké úrovni lišila tím, že oba novomanželé do sebe byli pravdu zamilovaní.

Po smrti svého manžela už na sebe Marie Terezie nikdy nevzala jiné než černé šaty.
Šťastné, nikoliv idylické manželství
Manželství Marie Terezie a Františka Štěpána se muselo potýkat s jedním velkým problémem. Fakt, že královskou korunu nosila na hlavě žena, byl zcela unikátní. Na jejího manžela to ovšem kladlo obrovské nároky. Formálně sice získal korunu císaře Svaté říše Římské, to však byl v té době jen prázdný titul bez spojení s jakoukoliv reálnou mocí. Tu měla naopak jeho manželka. Pravda je taková, že zkousnout něco takového nebyl schopen každý.
František Štěpán se s tím nicméně smířil. Bylo to jistě i v souladu s tím, že si nikdy nedělal hlavu s dvorskou etiketou a pravidly, která byla v té době považované doslova za svaté. V tom tkvěla výjimečnost Františka Štěpána. S klidem přenechal své ženě moc a vládu a sám se stáhl do ústraní, kde se věnoval podnikání, kterým pomáhal plnit státní pokladnu a tím Marii Terezii její vládu usnadňoval.
Mohlo by se tedy zdát, že František Štěpán byl vlastně dokonalý muž a manžel. To ale není ani zdaleka pravda. František Štěpán Lotrinský měl celou řadu špatných vlastností. Kromě náklonosti k hazardu to byly i četné milenky, které vstupovaly do vztahu mezi něj a Marii Terezii. Zde to byla zase ona, kdo projevil velkou míru tolerance. I když ji manželovi nevěry zpočátku velmi rozčilovaly, smířila se s nimi. Díky tomu mohlo manželství fungovat. A co víc, bylo skutečně šťastné a mohlo překonat i takové překážky jako smrt některých z jejich šestnácti dětí.
Když potom František Štěpán zemřel, Marie Terezii oblékla černé šaty a už nikdy na sebe nevzala šaty jiné barvy. Je to jistě doklad síly vztahu obou manželů. Tento vztah je jistě těžké vtěsnat do nějakých vzorců a tabulek. A možná právě proto nás fascinuje dodnes.