Článek
Vznik první burzy v Praze
V roce 1771 vznikla za Marie Terezie Vídeňská burza (pravděpodobně s velkým přispěním královnina manžela Františka Štěpána Lotrinského) a mluvilo se i o otevření burzy v Praze. K tomu ale nakonec nedošlo a Praha se své vlastní burzy dočkala až o sto let později, v roce 1871, tedy za vlády císaře Františka Josefa I.
Celkem 389 zakládajících členů shromáždilo 29 870 zlatých a mohlo se začít obchodovat. Burza zpočátku fungovala v ulici Na Příkopě a nebyla nijak impozantní, spíše naopak. Zajímavé je, že vstup na burzu měly zakázaný ženy.
Zpočátku nebyly objemy obchodování s cennými papíry vůbec velké, částečně i proto, že řada i movitých lidí vlastně nevěděla, jak a proč burza vlastně funguje. Zájem se sice postupně zvedal ale pokaždé, když se jí začalo dařit, přišel nějaký krach. Tak to šlo až do roku 1914, kdy vypukla první světová válka. Stejně jako jinde, i v Praze bylo obchodování zastaveno.
Sláva první republiky
Konec první světové války přinesl také rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa s novou ekonomikou i měnou. Pražská burza začala novou kapitolu svojí historie. První obchody byly realizovány v roce 1919. Za první republiky si burza užívala své největší slávy. Svůj efekt měla zpočátku jistě i podpora ministra financí Aloise Rašína, který zde byl častým návštěvníkem.
V jistých momentech byla pražská burza ve skutečnosti větší než ta vídeňská. Potom ale přišla světová hospodářská a ekonomická krize, která nepomohla opravdu žádné burze. To nejhorší ale mělo teprve přijít. Nacistická okupace činnost burzy prakticky ukončila, byť formálně burza fungovala až do roku 1943.
Burzovní palác na pražském Starém městě, současné sídlo Burzy cenných papírů Praha.
Dlouhá doba burzovního sucha
Po druhé světové válce se objevily plány na obnovení pražské burzy, nebyly ale zrealizovány. Po únoru 1948 tato možnost padla úplně. Další možnost se otevřela až o dlouhých 41 let později. Po revoluci se začalo uvažovat o znovuotevření burzy cenných papírů, resp. založení nové burzy, neboť kontinuita s prvorepublikovou burzou již samozřejmě nebyla možná.
Nová burza v Praze se otevřela s přispěním francouzské vlády na jaře 1993. Nejprve sídlila v ulici Na Můstku, aby se následně po několika prvních letech přestěhovala do Burzovního paláce, kde ji najdete dnes. U příležitosti jeho otevření měl projev tehdejší premiér Václav Klaus.
Pražská burza dnes funguje jako standardní instituce, stejně jako v každé jiné civilizované zemi. I pražskou burzu ale nyní asi čekají další těžké časy. Doufejme, že jimi stejně jako celá naše ekonomika projde s co nejmenšími škodami.
