Článek
Kdo byl Martin Dzúr
Martin Dzúr-Uličný se narodil v roce 1919 v obci Ploštín u Liptovského Mikuláše na Slovensku. Dětství strávil v chudých poměrech rolnické rodiny. Posléze začal pracoval jako úředník. Po vzniku Slovenského štátu se dvakrát vyhnul odvodu, napotřetí už ale odveden byl. Se slovenskou armádou byl nasazen na východní frontě. Jako sympatizant levicových hnutí a komunismu však zběhl.
Po zajetí vojáky Rudé armády se dozvěděl o existenci československé jednotky v SSSR a v červenci roku 1943 do ní vstoupil. Následně se účastnil bojů u Kyjeva, na Dukle a posléze se podílel i na osvobozování Liptovského Mikuláše ve svém rodném kraji. Po válce se rozhodl v armádě zůstat a spojit s ní svoji profesionální kariéru. V tu dobu samozřejmě nemohl tušit, co všechno mu budoucnost přichystá.
Protestující na Václavském náměstí. V roce 1969 nechal Martin Dzúr protesty násilně potlačit.
Martin Dzúr, voják a ministr
Když Klement Gottwald sháněl pro svoji vojenskou kancelář také nějaké Slováky, padla volba právě na Martina Dzúra. V armádě pak postupně stoupal po služebním žebříčku, až se v roce 1958 stal náměstkem ministra obrany. V dubnu 1968 se ve vládě Oldřicha Černíka stal přímo ministrem obrany. Není tajemstvím, že na tento post se dostal i díky velmi blízkým vztahům s Alexanderem Dubčekem. Martin Dzúr ale nevadil coby absolvent válečné školy Generálního štábu SSSR ani Sovětům.
Pomalu se schylovalo k událostem, které definovaly další odkaz Martina Dzúra. V srpnu 1968 měl telefon od maršála SSSR, Andreje Antonoviče Grečka. Jako první Čechoslovák se oficiálně dozvěděl o nadcházející invazi. Sdělení maršála Grečka bylo jasné:
„Bůh vás ochraňuj, jestliže vaše armáda zahájí palbu na sovětská vojska!“
Martin Dzúr během tohoto rozhovoru učinil rozhodnutí, které už navždy zůstane spojeno s jeho jménem. Bez jakékoliv konzultace s vedením státu slíbil Grečkovi, že Československá armáda nijak nezasáhne, bude naopak invazním vojskům stoprocentně nápomocná a v případě, že k tomu bude vyzvána, dokonce složí zbraně. Dubčekova vláda ale žádný takový rozkaz týkající se skládání zbraní a součinnosti s okupanty nevydala, což následně způsobilo velký zmatek a jednotliví velitelé nevěděli, čím se mají vlastně řídit.
Martin Dzúr si každopádně vysloužil velkou pochvalu maršála Grečka i Leonida Brežněva. Bylo jasné, že s ním počítají pro „normalizované“ Československo. Zatímco Alexander Dubček byl odstaven, Dzúr se svého dosavadního blízkého přítele zřekl a využil situace k posílení své kariéry. Asi nejtemnější moment jeho kariéry pak přišel v srpnu 1969.
Martin Dzúr dal totiž rozkaz k tomu, aby byly protesty a demonstrace u příležitosti prvního výročí invaze násilně potlačeny. A umírali lidé… Martin Dzúr potom vydržel ve funkci ministra obrany do roku 1985. Odstoupil ze zdravotních důvodů a o čtyři dny později zemřel.
