Článek
Teroristický útok
Boeing 747 pojmenovaný „Clipper Maid of the Seas“ letící z Londýna do New Yorku měl na palubě 243 cestujících a 16 členů posádky. Bylo několik dní před Vánoci a většina pasažérů, z nichž nejmladšímu byly dva měsíce a nejstaršímu 82 let, mířila domů za rodinami, s nimiž chtěli strávit svátky. Let probíhal bez jakýchkoliv problémů až do chvíle, kdy explodovala trhavina nastražená v zavazadlovém prostoru letadla. Trosky padající na město Lockerbie ve Skotsku zabily dalších 11 lidí. Jednalo se tak o teroristický útok, který dodnes drží několik nelichotivých rekordů:
- Nejhorší teroristický útok spáchaný na území Velké Británie
- Druhý nejhorší teroristický útok spáchaný proti občanům USA (zemřelo celkem 190 Američanů, toto číslo překonaly až útoky z 11. září 2001)
- Trosky byly rozesety na ploše 2 200 km2, což znamená největší místo činu v historii
A co je velmi důležité:
- Jedná se o nejstarší dosud otevřený případ masové vraždy ve Spojených státech
Vyšetřování teroristického útoku
Do vyšetřování se zapojilo na 1 100 policistů spolu s více než tisícovkou příslušníků armády, záchranných služeb, místních úřadů a dobrovolníků. Podrobné zkoumání trosek, které byly rozesety na ohromné ploše, ukázalo, že v jednom ze zavazadel značky Samsonite umístěných v přední části zavazadlového prostoru byla v radiomagnetofonu Toshiba umístěna plastická trhavina Semtex československé výroby.
Právě zde do příběhu poprvé vstupuje Česko, resp. tehdejší Československo. To dodávalo do Libye trhavinu ve velkém množství. Oficiálně šlo o dodávky pro těžařský průmysl, československá vláda ale samozřejmě velmi dobře věděla, že pravý účel je jiný. Skrze Libyi se výbušniny dostávaly do rukou nejrůznějších teroristických skupin, včetně např. IRA.
Prvotní vyšetřování poukázalo na to, že se jednal o modus operandi připomínající aktivity tzv. Lidové fronty pro osvobození Palestiny, jejíž členové používali pro přepravu výbušnin právě radiomagnetofony. Tuto skupinu podporovaly Írán a Sýrie. Útok tak mohl být íránskou odvetou za událost z července 1988, kdy americký křižník omylem sestřelil na Perským zálivem íránské civilní letadlo.
Vyšetřování palestinské skupiny se sídlem ve Frankfurtu (odkud mimochodem přiletěl přípoj, tzv. feeder, letu 103) však nikam nevedlo. Ukázalo se naopak, že mnoho věcí z kufru pocházelo z Malty. Vyšetřovatelům se podařilo identifikovat konkrétní obchod, kde se některé oblečení z kufru prodávalo. Od zaměstnanců se potom dozvěděli, že si je nedlouho před útokem koupil muž, pravděpodobně libyjské národnosti.
Vyšetřování katastrofy nad Lockerbie
A právě zde vstupuje Československo do příběhu podruhé. V roce 1991 již úřady znovu demokratického Československa při vyšetřování plně spolupracovaly. Československá tajná služba poskytla vyšetřovatelům fotografii jistého Abdelbaseta al-Megrahiho, který byl majitelem obchodu s vysokou mírou pravděpodobnosti identifikován jako muž, který u něj na konci roku 1988 nakupoval.
K al-Megrahimu vedly i některé další nepřímé stopy a záznamy ukázaly, že se skutečně nacházel před útokem na Maltě. Šlo navíc o šéfa bezpečnosti letecké společnosti Libyan Arab Airlines. Ukázalo se také, že kufr skutečně absolvoval cestu z Malty do Londýna.
Abdelbaset al-Megrahi byl ale v Libyi a Muammar Kaddáfí jej odmítal vydat. Zlom nastal až poté, co bylo s pomocí OSN a Nelsona Mandely vyjednáno jeho předání do Británie. Zde byl odsouzen k doživotnímu trestu za hromadnou vraždu. Celá věc ale měla a má háček: jednak nejsou všichni o al-Megrahiho vině přesvědčeni, a to ani v Británii ani v USA, a jednak je otazník nad zapojením libyjské vlády a úřadů. V roce 2003 Libye oficiálně přiznala vinu za útok a vytvořila fond na podporu pozůstalých obětí útoku ve výši 1,7 miliardy liber. Víceméně otevřeně však mnozí její představitelé přiznávali, že se jedná jen o krok, který měl za cíl docílit zrušení ekonomických sankcí proti zemi.
V roce 2007 rozhodla skotská komise o znovuotevření případu, byť jasně řekla, že s důkazy nebylo manipulováno. Přesto ale podle ní mohlo dojít k justičnímu omylu. Odvolací soud nicméně vinu potvrdil. I přesto se al-Megrahi dostal na svobodu, neboť mu byla diagnostikována rakovina v terminálním stádiu. Muž, kterého Britům pomohla najít československá tajná služba, zemřel v roce 2012.
Abdelbaset al-Megrahi označovaný a odsouzený jako atentátník z Lockerbie, na nějž v roce 1991 navedla vyšetřovatele československá rozvědka
Současný stav vyšetřování
V roce 2015 vyšetřovatelé oznámili, že jako podezřelé vedou jistého Abu Agila Masuda a bývalého šéfa Kaddáfího rozvědky Abdullaha al-Senussiho. Oba měli kontakt i s al-Megrahim. Vše zkomplikovala libyjská občanská válka, ale FBI tvrdí, že má Masúdovo přiznání toho, že vyrobil bombu použitou při útoku v Lockerbie. Masúd navíc tvrdí, že jednal na přímý rozkaz Kaddáfího, který mu po útoku dokonce gratuloval.
Masúd se také přiznal k útoku na berlínskou diskotéku v roce 1986 a podle FBI to byl právě tento útok, který spustil spirálu, která skončila až nad Lockerbie. V Berlíně byli mezi mrtvými i dva Američané a americké letectvo v odvetě bombardovalo Tripolis. Při náletu však zemřela Kaddáfího dcera a libyjský diktátor proto nařídil odvetu…
Abu Agila Masud seděl v Libyi po pádu Kadáffího ve vězení, odtud potom putoval v roce 2020 do amerického vězení, v prosinci 2023 bylo určeno datum jeho soudu: květen 2025.
Zdroje informací: https://www.bbc.com/news/uk-scotland-67659046
