Článek
Kdo byl Maurice Pellé?
Prvním vrchním velitelem československé armády byl generál Maurice Pellé. Kdo to ale vlastně byl? Narodil se v roce 1863 do rodiny s dlouhou vojenskou tradicí a směr, kterým se potom ubíral jeho profesní život tak byl daný. Po studiu na vojenských školách, kde exceloval, získával zkušenosti jak u jednotek, tak ve štábních pozicích. Jeho prvním větším samostatným velitelským úkolem bylo ujmout se funkce náčelníka štábu velitelství na Madagaskaru. V ní strávil čtyři roky a poté se vrátil do Francie.
V letech 1909-1912 působil jako vojenský atašé v Německu. První světovou válku začal na štábu, vyznamenal se ale i jako velitel divize a sboru. Když pak v roce 1919 dostal úkol pomoci vybudovat armádu nově vzniklého Československa, přijela tedy do Prahy skutečná vojenská osobnost, která své špičkové kvality prokázala více než jasně.
Generál Pellé s prezidentem Masarykem a Václavem Klofáčem.
Maurice Pellé a Československo
Zmíněný úkol vedení francouzské vojenské mise v Československu připadl francouzskému generálovi kvůli jeho vojenským i politickým schopnostem i kvůli jeho znalosti němčiny, což mu u nás usnadňovalo komunikaci. Je třeba si uvědomit, že jeho úkol nebyl vůbec snadný. Ne snad, že by u nás neexistoval materiál, z nějž by bylo možné budovat armádu. Problém byl, že byl značně nehomogenní. Byly zde legionáři, kteří působili na různých frontách, stejně jako bývalí příslušníci rakouské armády, kteří její uniformě zůstali věrni až do konce války. K tomu je třeba připočítat fakt, že Československo bylo mnohonárodnostním státem, a kromě Čechů zde byli Slováci, Maďaři, Rusíni a samozřejmě také Němci.
Pellé navíc budoval armádu v době, kdy ta musela válčit jak na severu s Polskem, tak na jihu s Maďarskem. U toho je třeba se zastavit. Maurice Pellé se velmi rychle sžil s československým prostředím a zemi si zamiloval (a nejen zemi, ale o tom až za chvíli). Pellé chtěl do konfliktu zasáhnout, jeho nadřízení ve Francii mu to ale nechtěli povolit, neboť se báli zatažení Francie do konfliktu. Pellé to ale nevzdával. A nešlo o to, že by válku vyhledával, na Československu mu zkrátka hodně záleželo. Svědčí o tom i jeho výrok:
„Tito lidé mají vlast ve své krvi, šlachách i ve svém vnímání. Ze všech nových národů ve Střední Evropě jsou české země jediné uspořádané, jediné pevné a jediné, ve kterých vlastenectví převládá nad politickými neshodami.“
Vše vyřešil prezident Masaryk, který Pellého jmenoval přímo velitelem Československé armády a Marice Pellé tak začal velet armádě bránící se na Slovensku maďarské přesile. Válka nakonec skončila pro Československo dobře a generál Pellé na tom měl nemalou zásluhu.
Maurice Pellé s manželkou Jarmilou.
Pellého československá mise skončila v lednu 1921 a jeho dalším působištěm se stal Istanbul. To ale neznamená, že na Československo zanevřel, právě naopak. Generál Pellé byl velkým milovníkem žen, přesto nebo právě proto byl zapřisáhlým starým mládencem. Jenomže když při jedné návštěvě ateliéru malířky Zdeňky Braunerové spatřil její neteř Jarmilu, zamiloval se do ní tak, že se kvůli ní naučil česky a v dubnu 1921 si ji v Praze vzal.
Ve svém domě v Dobřichovicích stačil ještě přivítat na světě svoji dceru Maryšku, v roce 1924 ale zemřel v době, kdy byl ve Francii na ozdravném pobytu. Francie mu uspořádala státní pohřeb v Invalidovně a pohřben je v Paříži na hřbitově Batignolles.
Zdroje informací: https://www.memoiresdeguerre.com/article-pelle-maurice-83904209.html
