Článek
Michael Strank z Československa
Hned na úvod musíme říct, že spojení Michaela Stranka s českou historií je spíše nepřímé, neboť se sice narodil v bývalém Československu, ale na Slovensku, konkrétně v obci Jarabina. Bylo to v roce 1919. Ani s jeho slovenským původem to ale není tak jednoduché, neboť Strankova rodina byla ve skutečnosti Rusínská. Jeho příběhu to ale na poutavosti a zajímavosti neubírá samozřejmě vůbec nic.
Již jako šestiletý odešel s rodinou do Spojených států, do Pensylvánie. Stojí za zmínku, že do USA odjel nejprve otec rodiny, který prací v uhelných dolech vydělal za tři roky dost na to, aby mohl zaplatit cestu i zbytku rodiny. Michael chodil v Pensylvánii do školy a poté se zapojil do jednoho z vládních programů umožňujících nezaměstnaným pracovat i v době hospodářské krize. Konkrétně pracoval na projektech v oblasti ochrany přírody.
V roce 1939 se nechal odvést k námořní pěchotě, které se upsal na čtyři roky. V letech 1940-1941 sloužil například na Kubě. Na konci roku 1941 ale Spojené státy vstoupily do války a najednou bylo všechno jinak.
Seržant Michael Strank v roce 1939.
Michael Strank a jeho zápis do historie
V době japonského útoku na Pearl Harbor byl Michael Strank u 1. divize námořní pěchoty a poté se v rámci různých jednotek zapojil do řady bojových akcí. Prošel si tažením na Šalamounových ostrovech včetně známé bitvy o Bougainville. Poté, co absolvoval delší dovolenou ve Spojených státech byl určen jako velitel čety pro invazi na ostrov Iwo Jima, která se odehrála v únoru 1945.
Po tvrdých bojích to byl právě on, kdo byl pověřen úkolem vztyčit vlajku na hoře Surabači. Americká vlajka tam již vlála, Strank a jeho muži ji ale měli vyměnit za větší, která bude viditelná z větší dálky.
Tohoto úkolu se zhostili tak, že to zaujalo fotografa agentury AP Joe Rosenthala a vznikla jedna z nejslavnějších fotografií historie. Právě podle ní je vymodelováno sousoší na památníku námořní pěchoty v Arlingtonu, fotografie se objevuje na známkách, knihách anebo se stala inspirací Clintu Eastwoodovi k natočení filmu „Vlajky našich otců“.
Dobu, kdy se ze snímku stala taková ikona, už ale Michael Strank zažít nemohl. Vlajka byla sice vztyčena, ale na ostrově se stále bojovalo. Dne 1. března 1945 právě kreslil do písku svým mužům plán další akce, když je zasáhla dělostřelecká palba. Ironií osudu je, že se pravděpodobně jednalo o šrapnel z granátu vystřeleného z americké lodě na podporu pozemních sil. Jiné zdroje uvádějí i japonskou palbu, pravděpodobnější je ale první varianta.
Michael Strank, rodák z Československa, se stal pevnou součástí americké historie a je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově vedle těch vůbec největších postav americké historie.
