Článek
Československé vojsko a invaze do Normandie
V časných ranních hodinách dne 6. června 1944 začaly nad Normandií hučet motory ohromného množství spojeneckých letounů. Šlo o bombardéry útočící na řadu cílů v celé oblasti, stejně jako o transportní letadla převážející výsadkáře, kteří se měli stát prvními spojeneckými vojáky, kteří se dotknou francouzské pevniny.
S rozedněním potom zaduněla děla válečných lodí ostřelujících německé pobřežní instalace a poté již k plážím zamířily vyloďovací čluny s americkými, britskými a kanadskými vojáky první invazní vlny. Hlavní události „Dne D“ jsou samozřejmě dostatečně známé asi každému s alespoň malým zájmem o vojenství nebo historii jako takovou a jejich opakování by bylo příslovečným nošením dříví do lesa. O to zajímavější jsou ale detaily tohoto možná nejslavnějšího dne celé druhé světové války.
Vylodění v Normandii se od prvních hodin účastnili i Čechoslováci. Nejprve je ale třeba upozornit na důležitou věc, které se stává zdrojem mnoha nedorozumění a omylů. Mluví-li se o invazi do Normandie, je třeba vždy specifikovat, co konkrétně máme pod tímto pojmem na mysli. Často se totiž zaměňuje samotný 6. červen, tedy první den invaze, s celou operací s krycím názvem Overlord, která trvala až do 30. srpna 1944.
Důležité je to i z hlediska analýzy československého zapojení. Jak již bylo zmíněno, to obstarali především letci. Z moře se pak přímo na plážích vylodili i tři příslušníci československé exilové armády, nejčastěji je zmiňováno jméno toho vůbec prvního, tedy Miloše Knorra. I on se ale dostal k břehům Normandie až 24. června (a to ještě dosti nešťastným způsobem, neboť jeho loď explodovala, Knorr vyvázl jako jeden z mála a byl ihned opět se zbytkem jednotky přemístěn zpět do Anglie). I tak je ale samozřejmě právoplatným účastníkem invaze.
U letců tomu bylo jinak. Ti se účastnili bojů již od prvních hodin 6. června 1944 a především kvůli nim dnes vlaje u památníku invaze i česká vlajka. Zatímco 311. bombardovací peruť (v roce 1944 již ve svazku pobřežního letectva (Coastal Command) měla za úkol hlídkovat nad námořními přístupy do Kanálu La Manche a zabránit tak německým ponorkám nebo lodím útočit na vyloďovací plavidla, tři perutě 134. československého křídla 2. taktické vzdušné armády hlídkovaly nad britským úsekem. Čechoslováci provedli 6. června celkem 144 bojových letů. Do kontaktu s nepřítelem se však nedostali. Již o den později si ale připsali první ztrátu…
Pilot Miroslav Moravec
Miroslav Moravec se narodil dne 3. září 1918 na pražském Žižkově do rodiny vrchního inspektora státních drah a zdravotní sestry. Vyučil se automechanikem a poté nastoupil na vojnu. V roce 1938, po absolvování základního výcviku, byl přeložen k 1. leteckému pluku T. G. Masaryka a začal se svým pilotním výcvikem. Přišel ale Mnichov a v březnu 1939 i obsazení zbytku Československa. Miroslav Moravec opustil nově vzniklý Protektorát tzv. balkánskou cestou a dostal se do Francie, odkud byl následně evakuován do Velké Británie. Tam byl zařazen do zálohy RAF a opět začal se základním pilotním výcvikem.
K operační jednotce, konkrétně k československé 310. stíhací peruti, se dostal v říjnu 1943 a 16. téhož měsíce absolvoval svůj první operační let, kterým byl doprovod konvoje. V následujících měsících absolvoval celkem 34 bojových letů v celkovém trvání 54,5 hodin.
Dne 7. června 1944, tedy druhý den invaze, seděl ve svém Spitfiru opatřeném černými a bílými invazními pruhy a čekal na vzlet. Úkolem perutě bylo opět hlídkování nad invazními plážemi. Krátce po startu ale Miroslav Moravec signalizoval technické problémy a musel se vrátit na letiště. O přistání se pokusil dvakrát, při druhém pokusu mu ale motor vysadil kompletně a letadlo se zřítilo na pole nedaleko letiště Appledram u Chichesteru v Západním Sussexu.
Miroslav Moravec byl na místě mrtvý a stal se tak prvním padlým Čechoslovákem v rámci invaze do Normandie. Miroslav Moravec je pohřben na vojenském hřbitově v Chichesteru.
Zdroje informací: https://fcafa.com/2024/02/17/miloslav-moravec-310-sqn-pilot/