Článek
První lanovka na Ještěd
Na vrcholu Ještědu vyrostla první stavba již v roce 1847. Ta sice brzy vyhořela, ale hned potom jí nahradila stavba nová. Jinými slovy, turisté již od té doby na vrcholu Ještědu vždycky našli přístřeší i možnost koupit si nějaké občerstvení. V roce 1876 přibyla dokonce vyhlídková věž. S tím jak na přelomu 19. a 20. století nabíral masový turismus na síle, bylo potřeba infrastrukturu dále vylepšovat. V roce 1924 proto Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory započal projekt stavby lanové dráhy.
Realizace se chopily Československé státní dráhy, které vykoupily potřebné pozemky a svěřily stavbu lanové dráhy firmě Františka Wiesnera z Chrudimi. Stavba probíhala od 15. června 1932 a 27. června následujícího roku již fungovala. Šlo přitom o druhou nejstarší visutou lanovou dráhu v Českých zemích (tou úplně nejstarší byla dnes již neexistující lanová dráha na Černou horu).
Lanovka překonávala výškový rozdíl 400 metrů na délce 1183 metrů. Lanovka měla dvě kabiny s kapacitou 33 cestujících v každé z nich a svoji trasu zvládla již za pět minut. V roce 1944 došlo k nehodě, když prasklo jedno z tažných lan. Kabiny byly však v tomto případě fixovány na místě a všichni cestující byli evakuováni. Drobnou nehodu měla lanovka i někdy v 50. letech.
Nová lanovka na Ještěd
Stará lanovka byla ještě svědkem zahájení stavby ikonického televizního vysílače a hotelu Ještěd architekta Karla Hubáčka. Ten byl dokončen v roce 1971 a v témže roce se začala stavět i nová lanovka, neboť ta stará již technicky nevyhovovala. Zajímavostí je, že zakázka byla zadána firmě Transporta,což byla před znárodněním firma Františka Wiesnera, která stavěla i lanovku původní.
Provoz nové lanovky započal v roce 1975 a oproti své předchůdkyni byla o několik metrů prodloužena, převýšením potom narostlo o dva metry. Provozovatelem lanovky byly stále Československé státní dráhy a vždy se jednalo o jednu z největších libereckých atrakcí. I v tomto případě šlo o lanovku dvoukabinovou, fungující na kyvadlovém systému. Kapacita kabiny se zvedla o dvě osoby.
Dne 31. října 2021 došlo k přetržení tažného lana. V daný okamžik byly kabiny na trase, jedna plná cestujících, druhá pouze s průvodčím na palubě. Zatímco průvodčímu v kabině s cestujícími se podařilo zatáhnout za ruční brzdu umístěnou pod stropem, průvodčí v prázdné kabině na ní díky rychlosti, kterou nabrala, zabrzdit nestačil. Kabina se s ním zřítila z výšky 30 metrů a tento pád průvodčí bohužel nepřežil.
Během vyšetřování však vyšlo najevo, že původní plány lanovky pocházející z roku 1972, zahrnovaly i automatickou brzdu. V dokumentaci z roku 1984 již ale chybí. Podle pamětníků byl automatická brzda v 80 letech odmontována, protože byla považována za nefunkční. V tomto smyslu se potom také změnila veškerá dokumentace. Formálně tak bylo všechno v pořádku a lanovka splňovala parametry dané zmíněnou dokumentací. Právě proto nikdo nepřistoupil ani po revoluci k jakýmkoliv změnám. V době havárie však chybějící automatická brzda znamenala porušení předpisů a požadavků na všechny v současnosti provozované lanovky.
Závěr
Nyní se zdá, že další kapitolu své historie začne psát lanovka na Ještěd v roce 2029. V tomto roce by totiž podle předběžných plánů měla začít fungovat lanovka nová jejíž vybudování zařadilo zastupitelstvo do střednědobého plánu. Na výběru typu lanovky se díky anketě mohli podílet i liberečtí občané a ti zvolili variantu lanovky s jednou kabinou a protažením až k zastávce tramvaje.
Zdroje informací: