Článek
Historie nádraží Praha-Bubny
Původní nádraží Bubny bylo vybudováno v letech 1866–1875 jako součást Buštěhradské dráhy, bylo slavnostně otevřeno v roce 1868 a brzy poté bylo doplněno o rozsáhlý komplex opravárenských dílen pro opravy lokomotiv a vagonů či kruhovou výtopnu. To bylo v letech 1869–1873. Po svém založení se ale nádraží nejmenovalo Bubny, nýbrž Bubna.
Teprve v roce 1911 došlo ke změně, neboť Buštěhradskou dráhu doplnila Severní státní dráha. Samotná Bubna se rozdělila na Bubny horní (Buštěhradská dráha) a Bubny dolní (Severní státní dráha). V roce 1933 došlo ovšem k opětovnému spojení a vznikly Bubny tak, jak si je většina z nás pamatuje. Právě za první republiky došlo také k rekonstrukci nádraží, které v této podobě vydrželo až do současnosti, resp. před přestavbou, kterou nyní prochází celý prostor. Ale jak jsme již říkali, budoucnost nás až tolik zajímat nebude.
Druhá světová válka
Období druhé světové války a tzv. protektorátu bohužel udělalo z nádraží Bubny místem, které má velmi temnou minulost a staví se třeba hned vedle nechvalně známé „Pečkárny“. Jeho účel byl ale jiný. Nikdo zde nikoho nevyšetřoval ani nemučil. A přesto tudy běžela historie tragická.
Mezi říjnem 1941 a lednem 1945 totiž sloužilo nádraží Praha-Bubny jako odjezdové místo pro více než 70 transportů, jimiž bylo deportováno téměř 50 000 československých Židů do ghett, především v Lodži a v Terezíně. Není nutné dodávat, že mnoho z nich bylo následně převezeno do vyhlazovacích koncentračních táborů jako byla Osvětim.
První transport odjel z nádraží Bubny dne 16. října 1941 a mířil do ghetta v Lodži, poslední transport pak odjížděl v lednu 1945. S transporty jsou spojeny scény, které zanechaly na tváři Prahy velký šrám.
Před odjezdem byli Židé soustřeďováni v objektu tzv. Radiotrhu u Veletržního paláce. Odtud potom procházeli ve dvojstupech až k nádraží Bubny. Zatímco zpočátku tato procesí budila jistou pozornost, později už je Pražané brali vlastně jako běžnou věc, která nestojí za pozornost. Právě na tuto lhostejnost v očích Pražanů při cestě z Holešovic do Bubnů vzpomínali přeživší z transportů s velkým smutkem.
V době komunismu tyto příběhy nebyly v místě připomínány a svůj dluh obětem začala Praha splácet v roce 2015, v březnu byl vedle kolejiště instalován monument Brána nenávratna od Aleše Veselého. V současné době byla zahájena přestavba výpravní budovy na moderní pamětní a vzdělávací centrum s výstavními sály, multifunkčními prostory, kavárnou a revitalizovaným veřejným prostranstvím.
Toto místo si takovou úpravu jednoznačně zaslouží.
Zdroje informací: https://mistamehomesta.cz/nadrazi-praha-bubny/
