Článek
Ztichlý motor
Psalo se 23. září roku 1977 a na slovenském letišti Malacky-Kuchyňa začali piloti 5. stíhacího leteckého pluku z Plzně s výcvikem. Konkrétně šlo o ostré střelby. Přesně ve 13:14 se do vzduchu vznesl i stíhací MiG-21F, který pilotoval poručík Pecho. Šlo o stroj s číslem 1010.
V určeném výcvikovém prostoru odpálil dle plánu dvě neřízené střely a vyzkoušel si i střelbu z palubního kanonu. Jenomže krátce poté začal motor vynechávat, až zhasl úplně. Všechny pokusy o opětovné nahození byly marné. Následovala komunikace se zemí a standardní postup. Pilot měl nasměrovat stroj do blízkého kopce porostlého lesem a provést katapultáž.
Tak to také poručík Pecho udělal. Jenže letadlo jako by mělo jiné plány. Zatímco pilot klesal k zemi na padáku, MiGu se nahodil motor. Sice jen na volnoběh, ale i to způsobilo, že se letadlo stočilo ze svého kurzu, který ho měl navést do kopce, a namířilo si to zpět k letišti. A aby toho nebylo málo, letadlo přitom zvolna klesalo. Úhel klesání byl takový, jako by v něm seděl pilot a chystal se přistát.
Osazenstvo řídící věže mohlo v přímém přenosu sledovat, jak se letadlo snáší k zemi jen kousek od nich. MiG způsobně sedl na břicho a před zraky personálu letiště provedl krásné nouzové přistání až se zastavil v poli v perimetru letiště. Zbytek paliva se sice vznítil, ale hasiči si s ním celkem rychle poradili.
Vyšetřování přesnou příčinu neodhalilo, pravděpodobně šlo o nějakou technickou závadu na palivovém čerpadle. Mezi leteckými nehodami patří tahle nepochybně k těm nejkurióznějším.
MiG-21 vydržel ve službě v naší armádě až do roku 2005.
MiG-21F v československé armádě
MiGy-21 představovaly po více než čtyřicet let páteř nadzvukového stíhacího letectva Československa a později i České republiky. První stroje dorazily na počátku 60. let jako součást masivní modernizace letectva v rámci Varšavské smlouvy a Československo provozovalo postupně několik verzí, od raných až po ty modernější. Piloti oceňovali jeho rychlost, stoupavost a relativní jednoduchost konstrukce, zároveň však šlo o stroj náročný na pilotáž, s omezeným doletem a avionikou, která brzy začala za tou západní zaostávat.
Po rozpadu Československa převzalo část flotily české letectvo, které MiGy-21 udržovalo ve službě až do roku 2005 i díky tomu, že v 90. letech prošly některé stroje modernizačními úpravami, aby vyhověly novým navigačním a komunikačním standardům a mohly operovat v prostředí NATO.
Zdroje informací: http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/591/
