Článek
Smrt se valí do Polska
Mluvíme-li o nejhorší lavině v novodobé historii Krkonoš, je třeba zmínit, že se týkala především polské strany tohoto pohoří. Pro naší historii je významná jak tím, že o Krkonoše se s Poláky dělíme, tak především proto, že na záchranných pracích se hned od počátku podíleli českoslovenští záchranáři.
Dne 20. března 1968 panovaly na polské straně Krkonoš podmínky, které vzniku lavin bohužel přály. Foukal tam totiž silný vítr, a navíc předtím napadl těžký a mokrý sníh, který se díky svým vlastnostem nedokázal dobře propojit se starou vrstvou. Hned dopoledne se nad polským údolím Bialy Jar utrhla lavina, jaká neměla a dosud nemá obdobu. Tomu bohužel odpovídaly i následky.
Rekordní lavina
Lavina z 20. března 1968 měla na délku asi jeden kilometr, šířku měla 60 metrů a v některých místech dosahovala její výška těžko představitelných 25 metrů. Jednalo se o obrovskou masu sněhu o hmotnosti asi 21 tisíc tun. Samozřejmě, že stromy nebo kameny takové síle nemohly odolat a lavina zcela změnila krajinu v celém prostoru, kudy prošla. To by ale nebylo ni tak hrozného. Do cesty se jí ale bohužel připletli i lidé.
Pád laviny trval jen a pouze 48 vteřin. Bohužel, šlo právě o okamžik, kdy se pod ní nacházela skupina mladých turistů. Šlo o výpravu složenou z Poláků, Němců a Rusů. Devatenáct z nich se na svahu usadilo a výletníci se rozhodli odpočinout si a sníst si svačinu. Nikdo z nich neměl nejmenší šanci před lavinou utéct nebo snad přežít její náraz. Obrovské štěstí mělo pět členů výpravy, kteří se na svahu v osudnou chvíli nenacházeli, neboť si odskočili do lesa a zasáhl je pouze okraj laviny.
Údolí Bialy Jar po pádu laviny.
Záchranné práce
Ihned po pádu laviny se na místo vydali nejen záchranáři polští, ale i členové Horské služby z české strany. Ti byli lépe vybaveni než jejich polští kolegové, např. lavinovými sondami, všichni ale tušili, že žádné přeživší se tentokrát z laviny vytáhnout nepodaří. V následujících dnech se do pátrání zapojili stovky dobrovolníků i vojáků, přesto se poslední tělo podařilo nalézt až 16 dní po pádu laviny.
Rekord, který snad zůstane nepřekonán
Co do vážnosti následků je lavina z roku 1968 nejhorší v dějinách Krkonoš i celé střední Evropy. Podobně velké laviny ale padají a padat budou. Např. v únoru 2022 spadla do Úpské rokle lavina s délkou 1250 metrů a celkovou hmotností sněhu asi 43 tisíc tun. Oběť však naštěstí neměla žádnou. Nezbývá než doufat, že lavina z března 1968 zůstane v tomto ohledu již nepřekonaná.
