Článek
Hřbitovy v Česku
Podle dat úřadů je v Česku přes 6500 veřejných i neveřejných hřbitovů, pietních míst a dalších typů pohřebišť. Každé z nich je něčím výjimečné. Přesto však existují hřbitovy, které lákají návštěvníky a podněcují jejich zvědavost více než jiné. Následující seznam není v žádném případě vyčerpávající, je to jen výběr několika českých hřbitovů, které lze označit za unikátní.
Slavín jako pohřebiště elity národa
Kde jinde začít procházku po významných českých hřbitovech než na Vyšehradě. Vyšehradský hřbitov je skutečně „exkluzivní adresou“.Tento původně malý farní hřbitov se v druhé polovině 19. století začal proměňovat na skutečný národní hřbitov. Právě zde leží pochované takové osobnosti jako Antonín Dvořák, Karel Čapek, Božena Němcová, Vlasta Burian.
V prostorách Vyšehradského hřbitova bylo na konci 19. století vystavěno na popud Františka Palackého mauzoleum Slavín, tedy společná hrobka národních velikánů. V současnosti je v mauzoleu 50 významných osobností, mezi nimi třeba Emma Destinová nebo Alfons Mucha. Celý Vyšehradský hřbitov je unikátní i tím, že mnohé náhrobky jsou dílem takových umělců jako Myslbek, Kafka, Španiel a další.
Slavín: hřbitov národních velikánů
Olšany jako nekropole hlavního města
Olšanské hřbitovy jsou s přehledem největším českým hřbitovem. Jedná se ve skutečnosti o systém 12 samostatných hřbitovů, který byl založen již v 17. století. I zde najdete hroby významných osobností. Za všechny jmenujme Jana Palacha, Karla Havlíčka Borovského, Jana Wericha a Jiřího Voskovce či Ivana Hlinku.
Na Olšanech jsou také sekce věnované obětem světových válek a za pozornost rozhodně stojí architektonicky zajímavé kaple a mauzolea, kterých při procházce po hřbitovech potkáte celou řadu. Lze odhadnout, že od založení olšanských hřbitovů zde bylo pohřbeno na dva miliony zesnulých.
Žďár nad Sázavou a hrob nefalšovaného upíra
Zatímco zmíněné pražské hřbitovy si získaly slávu svojí velikostí a množstvím slavných osobností, které jsou zde pohřbeny, ten ve Žďáru nad Sázavou je známý především milovníkům záhad. V kronikách měst Žďár a Jihlava se dočteme o jedné hodně podivné události.
V roce 1817 zde byl pohřben správce velkostatku Alois Ulrich. Za svého života byl k poddaným nesmírně krutý, ještě horší ale bylo, že se jim zjevoval i po své smrti. Svědectví bylo již tolik, že bylo rozhodnuto hrob otevřít. Kroniky popisují, jak v něm nalezli neporušené tělo velkostatkáře, který se navíc posadil a otevřel oči. Naštěstí byl přítomný kat, který na nic nečekal a pravděpodobnému upírovi usekl hlavu.
Jedinečný Santiniho Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou
Tato pověst jistě dodává návštěvě hřbitova jedinečnou atmosféru. I když na upíry nevěříte, hřbitov vás zaujme svojí architekturou. Hřbitovní kostel má půdorys podobný tvaru lebky, zeď hřbitova má jedinečný tvar křivky spojující tři kaple. Pokud vás při tomto popisu napadlo jméno Jana Blažeje Santiniho, máte pravdu.
Broumov: Nejstarší dřevěný kostel u nás
Broumovský hřbitov se do seznamu dostal proto, že v jeho středu naleznete kostel panny Marie, který je nejstarším dochovaným dřevěným kostelem u nás. Podle všeho zde byl již v druhé polovině 12. století, byť od té doby již samozřejmě několikrát změnil podobu. Během husitských válek byl vypálen, avšak znovu postaven.
Jedinečný je i interiér kostela, který zdobí malované stropy, ale také historické náhrobní kameny pocházející ze zrušených hrobů. Přilehlý hřbitov je potom zajímavý svojí starou částí, která sloužila jako pohřebiště benediktinských mnichů již v 18. století.
Velhartický hřbitov a svatební košile
Na hřbitově ve Velharticích se údajně odehrál příběh, který inspiroval Karla Jaromíra Erbena k sepsání balady Svatební košile. Byl zde pohřben voják, jehož milá mu byla věrná i po smrti a odmítala svého nového nápadníka. Ten proto padlého vojáka oživil a ten zase dívku odnesl do říše mrtvých.
A pokud by vám to bylo málo, pak vězte, že na fasádě hřbitovního kostela se odjakživa objevují skvrny připomínající dívčí tvář. Žádná nová omítka je nikdy nedokázala skutečně překrýt.
