Článek
Kdo byl Jan Městecký
Jan Městecký se narodil v roce 1380 do šlechtické rodiny Štěpána z Opočna. ten patřil příznivcům krále Václava IV. Vysoká královská politika ale mohla být značně nebezpečná a Štěpán se o tom přesvědčil z první ruky. abychom byli přesnější, byl zabit v rámci politického boje různých frakcí na královském dvoře. Jeho syn možná i proto do královských služeb nikdy nevstoupil a dal přednost životu žoldnéře.
Jako takový se účastnil v létě roku 1410 bitvy u Grunwaldu. Ta je považována za jednu z nejvyšších bitev celého středověku a Češi tam v ní bojovali na obou stranách. Pravděpodobně se jí účastnil i Jan Žižka, a to na vítězné straně Polsko - litevské unie. Jan Městecký si ale stranu tak dobře nevybral a nechal se najmout německými rytíři. Asi dva roky po bitvě strávil v zajetí a teprve potom se vrátil do Čech.
Jan Městecký a husitské války
V následujících letech se zapojoval do různých lokálních konfliktů. V roce 1415 se dokonce podílel na přepadení a vypálení opatovického kláštera svatého Vavřince. V témže roce ale také připojil svůj podpis na protestní dopis české šlechty odeslaný do Kostnice v souvislosti s upálením mistra Jana Husa.
Po vypuknutí husitských válek se postavil na katolickou stranu. Nejprve byl mezi poraženými v bitvě u Sudoměře. Následně se však účastnil řady úspěšnějších vojenských akcí. Mezi ně patřilo třeba dobití husitské Přelouče. Přítomné husity nechal pozabíjet a těch několik málo, které nechal naživu, padlo za oběť krutému zacházení v následujících týdnech a měsících. Podobné to bylo i v Chotěboři. Tam městecký zašel tak daleko, že nejprve přijal kapitulaci města výměnou za slib volného obchodu, aby posádku následně stejně nechal pozabíjet. To bylo v roce 1421.
Jenomže karta se začala obracet a ve východních Čechách začaly operovat velké husitské svazy. Městecký se najednou ocitl na druhé straně pomyslné barikády. Když husité dobyli Chrudim, zachránil si život tím, že se přidal na jejich stranu. Pod husitským praporem potom absolvoval několik bitev, ale když opět ucítil šanci na porážku kališníků, znovu změnil stranu.
V roce 1425 dobyl husitský sirotčí svaz jeho hrad Opočno a Městecký se stal zanedlouho opět husitou. I husité k němu přistupovali s velkou opatrností, neboť si dobře uvědomovali, že Městecký je zkrátka vrcholně nedůvěryhodnou osobou. Další změnu stran už ale Městecký nestihl, neboť v roce 1432 zemřel.
Postava Jana Městeckého je dnes zajímavá především tím, že nám ukazuje dění v době husitských válek v trochu jiném světle. Na obou stranách stáli v husitských válkách lidé, kteří neměli nic společného s náboženským rozměrem konfliktu a jedinou ideologií byl pro ně vlastní prospěch. Jan Městecký je toho ukázkovým příkladem.
