Článek
Tragédie v listopadové mlze
Psal se 9. listopad 1989 a komunistický režim začal odpočítávat své poslední dny. To sice v té době nemohl nikdo vědět, tušit ale ano. Revoluce probíhaly v celém východním bloku a v Berlíně již padala zeď. Z nádraží Praha-Střed (dnešní Masarykovo nádraží) vyrazil osobní vlak mířící do Děčína. Po stejné trati za ním jel mezinárodní rychlík Balt-Orient s trasou Bukurešť – Budapešť – Bratislava – Praha – Děčín – Berlín.
Na úseku z Prahy do Berlína cestovalo ten den poměrně málo lidí. Důvod byl právě ten, že východoněmecký režim padal a lidé využívali možnosti opustit zemí směrem do západního Německa prostřednictvím jeho ambasády v Československu. V tomto směru však cestovalo jen několik málo lidí. Jinými slovy, kdo by v té době chtěl do východního Berlína?
Den se chýlil ke konci a překulil se přes půlnoc. Hodiny tedy ukazovaly první minuty 10. listopadu. Osobní vlak měl ve stanici Nové Kopisty (malá obec ležící mezi Lovosicemi a Terezínem) problémy s kontrolkou dovření dveří. Strojvůdce šel podle předpisů vše zkontrolovat a poté se vlak opět rozjel.
Strojvedoucí expresu byl pozorný, o čemž svědčí fakt, že poctivě tisknul ve správných intervalech „tlačítko bdělosti“. V noční listopadové mlze ale podle všeho přehlédl po průjezdu stanicí Bohušovice nad Ohří návěstidlo a v plné rychlosti narazil do rozjíždějícího se osobního vlaku. Na místě zahynulo pět lidí, šestý podlehl zraněním o několik dní později v nemocnici. Zraněných bylo asi šest desítek.
Vyšetřování příčin nehody: teorie o StB i skutečné výsledky pátrání
Fakt, že o nehodě celkem podrobně informovala tehdejší média je zřejmým důkazem toho, že režim už se opravdu začínal drolit. V minulosti totiž komunisté o podobných nehodách informovali jen velmi stručně, bez podrobností a v ideálním případě se je snažili spíše utajit.
Když poté vypukla sametová revoluce, mezi lidmi se začaly šířit nesmyslné povídačky o tom, že nehodu schválně způsobila StB, která se tímto způsobem snažila odvést pozornost lidí od nadcházejících událostí. StB lze sice obvinit z mnoha věcí, zrovna v tomto případě jde ale skutečně o naprostou hloupost.
Skutečné vyšetřování potvrdilo, že strojvedoucí opravdu přehlédl návěstidlo. Současně ale ukázalo i to, že systém tzv. návěstního opakovače, tedy zařízení, které mělo strojvůdci přímo ve vlaku zreplikovat to, co je na návěstidle, nefungoval ani zdaleka tak, jak měl. Na tento problém bylo strojvedoucími mnohokrát upozorňováno, avšak bez výsledku.
Závěrem
Železniční nehoda ve stanici Nové Kopisty sice vzhledem k nezvykle otevřenému informování veřejnosti upoutala pozornost, brzy byla ale překryta historickými událostmi sametové revoluce. Rozhodně si ale vzpomínku zaslouží.
