Článek
Fototelegrafie
Pod pojmem fototelegrafie rozumíme technologii přenosu statických obrazů na dálku, představovala revoluční krok v oblasti komunikace. Základy fototelegrafie lze hledat již v 19. století, kdy se objevily první pokusy o přenos statických obrazů pomocí elektrických signálů. Jeden z prvních úspěšných vynálezů v této oblasti pochází z roku 1842, kdy skotský hodinář Alexander Bain vyvinul zařízení podobné faxu, které umožňovalo přenášet jednoduché grafické vzory.
Vše fungovalo na principu dvou psacích per, které byly připojeny k hodinovým závažím. která byla při kývání spojena s drátem a zařízení mohlo reprodukovat písmo na elektricky vodivý povrch.
Na začátku 20. století se stal jedním z průkopníků telefotografie německý fyzik Arthur Korn. Korn v roce 1902 vyvinul metodu přenosu fotografií na dálku založenou na převodu scanu obrazu na elektrický signál. Kornův systém umožňoval přenos obrazu přes telegrafní nebo telefonní linky. Navždy tím samozřejmě změnil žurnalistiku a zpravodajství.
Velký přelom přinesl rok 1913. V tomto roce spatřilo světlo světa první zařízení „Belinograf“, které vyvinul Francouz Édouard Belin. Jeho přístroj umístil obrázek na válec a proskenoval jej silným paprskem světla. Elektrické impulzy odpovídající informaci světlo-tma, nebo chcete-li černá-bílá, již mohly být přeneseny na dálku třeba telegrafem. Přijímač měl papír impregnovaný speciálním chemickým roztokem, který měnil barvu ve chvíli, kdy jím v daném době prošel elektrický proud. Výsledný obraz byl s postupujícím vývojem stále lepší a v roce 1935 začala toto řešení používat tisková agentura AP.
Havárie vzducholodi Macon z února 1935. První obrázek, který poslala agentura AP skrze svůj systém dálkového přenosu obrazu.
Belinograf v Československu
Pro nás je zásadní rok 1936, konkrétně datum 1. srpna. To totiž začal na poště v Jindřišské ulici v Praze fungovat první belinograf v tehdejším Československu. První obrázky, které jeho prostřednictvím do Československa dorazily, pocházely z berlínské olympiády. Obrázky bylo možné posílat kromě Německa také z Francie a z Británie. Od podzimu potom přibylo Rakousko a následně Belgie.
Za zmínku stojí i to, že v roce 1936 byl v souvislosti s uvedením belinografu v Praze i sám Édouard Belin a měl zde několik přednášek, např. v Městské knihovně. Původní pražský belinograf fungoval do roku 1958. Důležitým datem v jeho historii je pak i rok 2002, kdy jej poškodila velká povodeň. Přístroj měl být po povodni restaurován, ale pokud je autorovi známo, nelze jej v dnešní době vidět v žádném muzeu nebo expozici. Snad se to brzy změní a jednou bude možné podívat se na zařízení, které předcházelo našim mobilním telefonům s fotoaparáty a připojením k internetu.
Édouard Belin pracuje na vývoji svého jedinečného přístroje. V roce 1936 přednášel i v Praze.
